16 C 4/2025-49 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobce se ve vztahu k žalovaným domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem. Pro odůvodnění svého požadavku uvedl, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba -budova č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům) a pozemku parc. č. 140/3 (zahrada), vše zapsáno na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území a obec , adresa, (dále jen „nemovitosti“ nebo „předmětné nemovitosti“). Žalobci náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 163/280, 1. žalované o velikosti 113/280 a 2. žalované o velikosti 1/70. Účastníci nabyli spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti na základě rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, o pozůstalosti ze dne , datum, (sp. zn. D 751/1992). Žalobce nemá zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví k nemovitostem, a proto jednal se žalovanými o jeho zrušení a vypořádání v rámci mimosoudního jednání. 1. žalovaná zpočátku souhlasila s prodejem nemovitosti, následně však svůj souhlas odvolala s tím, že podíl žalobce převezme a vyplatí ho. Mezi žalobcem a 1. žalovanou však nedošlo k dohodě ohledně výše vypořádacího podílu. 2. žalovaná souhlasila se společným prodejem. Jelikož povaha nemovitostí neumožňuje jejich faktické rozdělení, navrhl žalobce jako způsob vypořádání spoluvlastnictví buď přikázání nemovitostí do vlastnictví 1. žalované v podílu o velikosti 69/70 a 2. žalované v podílu o velikosti 1/70 a dále, že 1. žalovaná bude povinna uhradit žalobci jeho vypořádací podíl, nebo soudem nařízený prodej nemovitostí ve veřejné dražbě. Pro určení výše vypořádacího podílu navrhuje žalobce vypracování znaleckého posudku. Závěrem jednání žalobce navrhl podílové spoluvlastnictví zrušit, nařídit prodej nemovitostí ve veřejné dražbě a výtěžek z dražby vypořádat mezi spoluvlastníky podle jejich spoluvlastnických podílů.2. 1. žalovaná v rámci vyjádření k žalobě uvedla, že s návrhem žalobce na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem souhlasí, nesouhlasila však se způsobem vypořádání spoluvlastnictví uvedeném v žalobě, kdy nabytí podílu žalobce na nemovitosti do jejího vlastnictví a vyplacení podílu žalobci pro ni není aktuálně přijatelné, a tedy souhlasí s prodejem nemovitosti. Současně navrhla, aby bylo účastníkům umožněno jednat mimosoudně o volném prodeji nemovitosti jako celku. K tomu uvedla, že v rámci jednání se žalobcem odmítla zprostředkovatele prodeje nemovitosti osloveného žalobcem, a to z důvodu předchozí negativní zkušenosti se zmíněným zprostředkovatelem. V průběhu prvního ústního jednání před soudem dne , datum, vyjádřila souhlas s prodejem nemovitosti ve veřejné dražbě a připojila se k závěrečnému návrhu žalobce. Uvedla, že na výplatu podílu žalobce nemá finanční prostředky, přičemž o tento způsob vypořádání nemá zájem. Současně uvedla, že nemovitost nelze reálně rozdělit.3. 2. žalovaná se vyjádřila tak, že souhlasí, aby byla nemovitost prodána ve veřejné dražbě.4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky shora specifikovaných nemovitostí, kdy spoluvlastnický podíl žalobce na uvedených nemovitostech činí 163/280, 1. žalované o velikosti 113/280 a 2. žalované o velikosti 1/70 /viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 5 spisu/. Po podání žaloby probíhala mezi žalobcem a 1. žalovanou, prostřednictvím jejich právních zástupců, korespondenční jednání, směřující k vypořádání podílového spoluvlastnictví volným prodejem předmětných nemovitostí. Tato jednání však zůstala bezvýsledná, neboť účastníci nedospěli ke shodě ohledně osoby zprostředkovatele prodeje /viz korespondence účastníků na č. l. 35-39 spisu/.5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako podíloví spoluvlastníci předmětných nemovitostí. Podíl žalobce na uvedených nemovitostech činí 163/280, 1. žalované činí 113/280 a 2. žalované činí 1/70. Žalobce nadále nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvávat, před podáním žaloby jednal se žalovanými o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem v rámci mimosoudního jednání. Mezi žalobcem a 1. žalovanou však nedošlo k dohodě ohledně výše finanční náhrady za převod spoluvlastnického podílu žalobce. Následně po podání žaloby proběhla mezi žalobcem a 1. žalovanou jednání směřující k volnému prodeji předmětných nemovitostí, avšak k dohodě nedošlo z důvodu neshody ohledně osoby zprostředkovatele prodeje. V konečné fázi řízení se spoluvlastníci shodli na prodeji nemovitostí formou veřejné dražby.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.8. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.9. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je opodstatněná. Soud v prvé řadě poznamenává, že zákonná úprava spoluvlastnictví vychází ze zásady, dle které nelze žádného ze spoluvlastníků nutit, aby nadále ve spoluvlastnickém svazku setrvával. Z pohledu splnění podmínek pro zrušení spoluvlastnictví soud dále konstatuje, že neshledal, žádnou zákonnou překážku, která by bránila zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 o. z. Současně nebyly tvrzeny a tím méně prokázány žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že žalobce zvolil pro podání žaloby, jíž se zrušení spoluvlastnictví domáhá, nevhodnou dobu nebo že by jí sledoval nepoctivý záměr v podobě způsobení újmy žalovaným (srov. přiměřeně rozhodnutí NS ČR sp. zn. , spisová značka, nebo sp. zn. , spisová značka, ). Z postojů účastníků řízení je zřejmé, že ani jeden z nich nechce spoluvlastnictví nadále udržet a strany mají zájem na jeho zrušení.11. S odkazem na popsané soud podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti zrušil. Jde-li o způsob vypořádání spoluvlastnictví, je třeba podtrhnout, že při soudním vypořádání není soud vázán návrhy účastníků o tom, jak se má vypořádání provést, a může se rozhodnout i pro jiný způsob vypořádání, než jaký byl navržen. Na druhou stranu soud nemůže nařídit prodej věci v případě, má-li o věc zájem některý ze spoluvlastníků, který může zajistit její účelné využití a je schopen ostatním spoluvlastníkům poskytnout přiměřenou náhradu. Z dikce § 1147 o. z. vyplývá, že způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví mají v zákoně své stanovené pořadí, které musí být soudem respektováno. Na prvém místě přichází v úvahu rozdělení věci, a není-li to možné, nastupuje další způsob, tedy přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Není-li uskutečnitelný ani tento způsob vypořádání, přichází na pořad způsob třetí, kdy soud nařídí prodej nemovitosti a výtěžek je rozdělen mezi spoluvlastníky.12. Z hlediska prvého a přednostního způsobu vypořádání spoluvlastnictví, jímž je rozdělení věci, soud konstatuje, že předmětnou nemovitost považuje za věc reálně nedělitelnou, a tudíž tento způsob vypořádání do úvahy nepřichází. Možnost reálného rozdělení nepřipadá v úvahu zejména s ohledem na rozdílnou velikost spoluvlastnických podílů účastníků řízení, žalobce a 1. žalovaná shodně uvedli, že nemovitost nelze reálně rozdělit, když se jedná o rodinný dům, určený k bydlení. Současně žádný z účastníků neměl zájem o přikázání společné věci do svého výlučného vlastnictví. Vzhledem k těmto skutečnostem rozhodl soud v souladu s návrhem a stanoviskem všech účastníků řízení o nařízení prodeje předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky. Pokud jde o způsob rozdělení výtěžku z prodeje nemovitostí, soud rozhodl o rozdělení dle poměru odpovídajícímu výši podílů spoluvlastníků, když nebyly zjištěny žádné zvláštní okolnosti, ke kterým by bylo třeba přihlédnout a které by odůvodňovaly jiný způsob rozdělení výtěžku.13. Soud tak shledal způsob vypořádání spoluvlastnictví tak, jak navrhoval žalobce, zcela v souladu se spravedlivým uspořádáním