16 C 9/2025-38 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky, které mu byly zaslány dne , datum, na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z poskytnuté jistiny. Žalovaný se dále zavázal splácet každý měsíc, vždy nejpozději k 27. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr prostřednictvím své webové stránky www.rerum.cz, kde žalovaný vyplnil registrační formulář a uvedl své osobní údaje, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Žalovaný odsouhlasil smluvní dokumentaci a registraci dokončil zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu (74775), který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo, do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně, čímž žalovaný zároveň podepsal předmětnou smlouvu. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, přičemž si vyžádala od žalovaného doklad totožnosti, výpisy z bankovního účtu žalovaného či výplatní listy. Žalovaný byl též lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, a proto žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni , datum, . Žalobkyně požaduje zaplacení částky ve výši , částka, , skládající se z nesplacené části jistiny ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, , a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d. z dlužné jistiny za období od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky před podáním žaloby dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně pro případ, že by soud neměl nárok uplatněný žalobkyní za prokázaný, požaduje, aby tento nárok soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Žalobkyně dne , datum, převedla na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, částku ve výši , částka, /viz potvrzení o platbě na č. l. 20 spisu, sdělení banky na č. l. 27 spisu, výpisy z účtu na č. l. 28-33 spisu, kopie ŘP a OP na č. l. 13-14 spisu /. Žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil /žalobní tvrzení/. Žalobkyně dopisem ze dne , datum, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky /viz zesplatnění úvěru na č. l. 21 spisu/. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky naposledy vyzván předžalobní výzvou ze dne , datum, /viz výzva k úhradě na č. l. 22 spisu, podací lístek na č. l. 23 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní, ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaný dne , datum, uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně soudu žádnou takovou smlouvu nepředložila. K důkazům byly založeny pouze listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kde jsou vyplněny osobní údaje žalovaného, avšak bez elektronického podpisu žalobkyně i žalovaného, neboť tato smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument – neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k ní byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení EU č. 910/2014 eIDAS). Je-li do textu písemnosti pojat údaj o tom, kdy k podpisu mělo dojít, nejde o podpis, ale výlučně o grafický odraz nějakého tvrzení, nikoliv data připojená k jiným datum umožňujícím ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny /viz listiny – smlouva o úvěru na č. l. 11-12 spisu/. Z těchto listin nelze dle názoru soudu uzavřít, že došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, neboť nelze dovodit vůli žalovaného být vázán podmínkami upravenými v textu předložených listin o spotřebitelském úvěru. Skutečnost, že žalobkyně disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či čísle občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného bez toho, aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalovaného, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami. Žalobkyně navíc uváděla, že k podpisu předmětné smlouvy mělo ze strany žalovaného dojít prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu 74775, který měl žalovaný vložit do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně, kdy však k tomuto tvrzení nedoložila žádný důkaz. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.6. Jen pro úplnost soud dodává, že i kdyby žalobkyně v řízení prokázala uzavření smlouvy ve znění textu na č. l. 11-12 spisu, musel by na ní soud pohlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, neboť žalobkyně zároveň neprokázala splnění povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného, před samotným uzavřením smlouvy. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, ani netvrdila a na výzvu soudu nereagovala. Příjmy ani výdaje, a to ani ty podstatné, v daném případě žalobkyní zjišťovány (natož ověřovány) nebyly. Žalobkyně soudu předložila pouze výpis z bankovního účtu žalovaného za rozhodné období srpen až říjen 2023. V době žádosti o poskytnutí úvěru měl žalovaný pravidelný měsíční příjem, kdy mu byla v měsíci srpen 2023 na účet připsána částka , částka, od společnosti , právnická osoba, , Z.Ú. označena jako mzda na účet, v měsíci září 2023 byla na účet žalovaného připsána od téže společnosti částka ve výši , částka, a v měsíci říjen 2023 částka ve výši , částka, a částka , částka, jako záloha na mzdu. Konečný zůstatek v těchto jednotlivých měsících byl v rozmezí od - , částka, do -, částka, /viz výpis z běžného účtu na č. l. 15-19 spisu/. Ačkoliv měla žalobkyně k dispozici výpisy z běžného účtu žalovaného, kdy pro ni nebyl problém zjistit a ověřit příjem a běžné měsíční výdaje žalovaného na bydlení a živobytí, takto neučinila. Kdyby takto žalobkyně postupovala, nemohla by dospět k závěru, že je žalovaný schopen předmětný úvěr splácet, když v době žádosti o předmětný úvěr se konečné zůstatky na účtu žalovaného pohybovaly ve značně vysokých záporných hodnotách. Dále ani z ničeho nevyplývá, že by žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru ověřovala, zda na majetek žalovaného není vedena exekuce, zda není veden v insolvenčním rejstříku a podobně.7. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „