8 C 1/2025-47 — Okresní soud v Mělníku

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 20 426 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 639,63 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 26 923,62 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % z částky 11 840,63 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 11 840,63 Kč od , datum, do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále také jen ,,právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které mu poskytla finanční prostředky ve výši 13 000 Kč s úrokovou sazbou 21 % ročně. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu s částkou 9 426 Kč, jež představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 21,00 % ročně ve výši celkem 1 240 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 080 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 6 106 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 499 Kč. Poslední splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne , datum, právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke dni , datum, , postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil žalovaný celkem částku ve výši 2 000 Kč. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 11 840,63 Kč a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku 8 585,37 Kč. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány proti vyžádaným dokladům, k nimž patřila pracovní smlouva a výplatní pásky. V příslušném registru pak ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Bylo zjištěno, že žalovaný pracoval jako strojník s měsíčním příjmem 15 400 Kč, žil ve vlastním domě či bytě bez zástavy, neměl vyživovací povinnost k žádné další osobě, neměl úvěr z kreditní karty ani půjčku u jiné společnosti. To vše vyplývá ze zákaznické karty ze dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně tak dospěla k závěru, že schopnost žalovaného splácet půjčku je dostatečná. V případě, že by soud shledal, že nebylo dostatečně prokázáno splnění zákonné povinnosti dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., nezpůsobuje toto neprokázání neplatnost smlouvy, jelikož tato byla uzavřena přede dnem , datum, , kdy až následně nabyl účinnosti zákon č. 43/2013 Sb., jímž byl novelizován i § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a tím byla nově stanovena sankce absolutní neplatnosti smlouvy v případě řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele splácet úvěr.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku /viz výpis z OR žalobkyně na č. l. 14 spisu/. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně podepsal dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 13 000 Kč s úrokovou sazbou 21 % ročně, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 9 426 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1 240 Kč, z částky ve výši 2 080 Kč za administrativní činnost a z částky 6 106 Kč za hotovostní inkaso splátek, a to ve 45 týdenních splátkách po 499 Kč (poslední splátka ve výši 470 Kč). Finanční prostředky ve výši 13 000 Kč byly žalovanému poskytnuty v hotovosti /viz smlouva o půjčce na č. l. 16, smluvní podmínky smlouvy o půjčce na č. l. 17 spisu/. V žádosti o tuto půjčku žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním bydlení, již měl u právní předchůdkyně žalobkyně půjčku, je majitelem vozu, jeho měsíční příjmy představuje mzda ve výši 15 000 Kč. Měsíční výdaje domácnosti jsou ve výši 1 200 Kč za inkaso, ve výši 500 Kč za pojištění, ve výši 300 Kč za telefon, ve výši 1 000 Kč splátky půjček/výživné, ve výši 3 000 Kč výdaje na domácnost, celkem tedy ve výši 6 000 Kč. V kolonce důvod půjčky je uvedeno ,,běžné výdaje domácnosti“. Při uzavření smlouvy měly být ověřeny dokumenty - pracovní smlouva, občanský průkaz, a výplatní pásky. Tyto listiny však v řízení ze strany žalobkyně předloženy nebyly /viz zákaznická karta na č. l. 15 spisu/. Dne , datum, podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně v postavení postupitele a žalobkyně v postavení postupníka smlouvu o postoupení pohledávek, v níž si smluvní strany sjednaly mj. postoupení pohledávek ze smlouvy č. , hodnota, za žalovaným na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek v systému CEPR, příloha č. , hodnota, seznam postoupených pohledávek na č. l. 21- 23 spisu/. O sjednání smlouvy byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně informován dopisem ze dne , datum, , ve kterém byl současně vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy /viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l., 24, podací lístek na č. l. 25 spisu/. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, , která mu byla zaslána dne , datum, , a to na adresu , adresa, , , adresa, , kterou žalobkyně disponovala. Žalovaný měl od , datum, evidován trvalý pobyt na adrese , adresa, /viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 18 - 19, podací lístek na č. l. 20, potvrzení o provedení lustrace na č. l. 45 spisu/. Žalovaný uhradil celkem 2 000 Kč /viz přehled plateb na č. l. 40 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedené platby) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , neboť z této listiny neplynou žádné skutečnosti rozhodné pro danou věc. K důkazu nelze provádět listinu směřující k právnímu hodnocení věci.6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce s ohledem na okamžik vzniku předmětných závazků (uzavření smluv) v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“) zejména podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen ,,obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 24. 2. 2013 (dále jen ,,zákon o spotřebitelském úvěru“).7. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.8. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.9. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.10. Podle § 456 obč. zák. se předmět bezdůvodného obohacení musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.11. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.12. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.13. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.14. Podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje některá práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou