8 C 129/2025-33 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 32 083,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne , datum, prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Žalovaný si na webu zvolil parametry úvěru, seznámil se s poplatky a podmínkami, vyplnil registrační formulář a doplnil své osobní údaje včetně čísla občanského průkazu, banky a adresy. Na základě této smlouvy mu byl poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit navýšený o smluvní úrok ve výši 7 083,23 Kč. Celková částka měla být splacena po využití práva na navýšení nejpozději do , datum, . Výplata prostředků na účet žalovaného byla identifikována variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný úvěr řádně nesplácel a dostal se do prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně postoupila spornou pohledávku na žalobkyni. Žalovaný byl opakovaně upomínán k úhradě dlužné částky, a to i předžalobní výzvou ze dne , datum, . Pro případ, že by soud neshledal nárok z úvěrové smlouvy jako prokázaný, domáhala se žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení s tím, že finanční prostředky byly žalovanému prokazatelně zaslány a nebyla-li by smlouva platná, jednalo by se o plnění bez právního důvodu.2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán, a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, , na základě níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit ve 12 měsíčních splátkách po 3 590,52 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 114,73 % ročně, RPSN činila 199,10 %. Před uzavřením smlouvy žalovaný zaslal právní předchůdkyni žalobkyně platbu ve výši 0,01 Kč. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému částku ve výši 25 000 Kč /viz smlouva o úvěru na č. l. 7-8, výpis z běžného účtu na č. l. 9, výpis z běžného výpisu na č. l. 9 p.v., sdělení od , právnická osoba, . na č. l. 26 spisu/. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž dlužnou částku co do jistiny vyčíslila na 21 043,82 Kč /viz výzva k okamžité úhradě na č. l. 10 spisu/. Dne , datum, právní předchůdkyně uzavřela s žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo oznámeno žalovanému společně s předžalobní výzvou. V předžalobní výzvě byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Výzva s oznámením o postoupení pohledávky byly žalovanému odeslány dne , datum, . Zásilka byla žalovanému doručována dne , datum, , kdy měl poprvé možnost se s ní seznámit /viz smlouva o postoupení pohledávek vč. příloh založená v elektronickém systému CEPR, seznam postoupených pohledávek na č. l. 11-13, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 14, výzva před podáním žaloby na č. l. 15, podací lístek na č. l. 16, výpis ke sledování zásilky RR2729130446F na č. l. 31 spisu/.5. Závěr o skutkovém stavu je takový, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne , datum, na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. Ve výzvě k úhradě, která byla vystavena právní předchůdkyní žalobkyně, byl vyčíslen dluh žalovaného na neuhrazené jistině ve výši 21 043,82 Kč. Zbylá část pohledávky byla tvořena smluvním úrokem a smluvní pokutou. Žalovaný byl předžalobní výzvou, která mu byla doručována dne 20. 12 2024, vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky do tří dnů. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Provedenými důkazy naopak nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaný projevil vůli uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru žalobkyní předkládaného obsahu. Tento závěr nelze učinit z textu smlouvy neobsahující podpis žalovaného. S ohledem n skutečnost, že na účet žalovaného byla vyplacena částka ve výši 25 000 Kč se lze domnívat, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně o uzavření smlouvy jednal. V daném řízení však nebylo prokázáno, jaký obsah smlouvy žalovaný rovněž odsouhlasil, když o tomto nemůže svědčit ani převod částky ve výši 0,01 Kč dne , datum, z bankovního účtu žalovaného.6. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníků, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. O odročení nežádala. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplněné této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř.7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.8. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.9. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebi