ECLI: ECLI:CZ:OSME:2025:8.C.41.2025.1 Datum: 2025-03-13 Předmět: o 24 706,34 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 562 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["smlouva o úvěru""bezdůvodné obohacení"]
O co šlo: o 24 706,34 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 562 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/20)
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 24 706,34 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 20 430,94 Kč, poplatků ve výši 195 Kč, poplatků za pojištění ve výši 341,40 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 239 Kč a smluvních pokut ve výši 2 500 Kč. Dále požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 2 850,3 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 20 430,94 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 707,69 Kč za období od , datum, do , datum, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 706,34 Kč od , datum, do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila žalobkyně tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované. I když posoudila její příjmovou a výdajovou stránku, věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení a informace z externích úvěrových registrů. Výstupem bylo stanovení limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadatelce o úvěr schválena, aniž by došlo k jejímu předlužení. Při posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně postupovala podle interní Metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta. Využila výpočet , jméno FO, (minimální životní standard) žalované a její domácnosti. Výpočty byly provedeny na základě příjmů, životních minim, splátek úvěrů a dalších nákladů. Započítaný příjem žalované činil 25 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti pak 55 000 Kč, životní minimum žalované 4 470 Kč, životní minimum na 1 vyživované dítě 1 525 Kč, splátky úvěrů 9 310 Kč, výše splátky schvalovaného úvěru pak činila 1 160 Kč. Zbývající , jméno FO, žalované bylo 8 535 Kč. Normativní náklady na bydlení činily 11 201 Kč, životní minima členů domácnosti 11 560 Kč, zbývající , jméno FO, domácnosti byla stanovena v rozsahu 46 769 Kč. Žalobkyně využila také automatizované modely pro ověření pravdivosti údajů uvedených žalovanou. Dále provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI a CEE s pozitivními výsledky, když v registru NRKI byla žalovaná hodnocena pozitivně a za dobu trvání svých závazků se do prodlení dostala dle údajů z tohoto registru zcela výjimečně, v CEE neměla žádný záznam a v registru SOLUS neměla žádný závazek po splatnosti. O řádném posouzení úvěruschopnosti svědčí také to, že žalovaná úvěr po uzavření smlouvy řádně splácela více než rok. Žalobkyně měly tedy za to, že postupovala zcela v souladu s příslušnou právní úpravou, když při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a výši poskytnutého úvěru přiměřených informací získaných jak od spotřebitelky, tak doplněných o informace z relevantních databází. Poukázala také na to, že při posouzení úvěruschopnost má být zohledněn princip přiměřenosti, který reflektuje povahu, velikost a riziko příslušné transakce, přičemž není určen jediný řádný způsob posouzení úvěruschopnosti. Co se týče způsobu uzavření smlouvy, tak smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní Správce financí. Žalovaná zažádala o úvěr, vyplnila registrační formulář, zvolila přihlašovací údaje a bezpečnostní otázky. Smlouva byla podepsána potvrzovacím SMS kódem zaslaným na telefonní číslo , tel. číslo, . Písemná forma smlouvy ve smyslu § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), byla tímto postupem zachována a smlouva byla uzavřena v systému, který je nezbytné považovat za důvěryhodný. Žalovaná byla oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty do výše nevyčerpaného úvěrového rámce, který činil 28 990 Kč. Pravidelné měsíční splátky byly stanoveny na 4 % z výše aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den kalendářního měsíce. Žalovaná čerpala úvěr formou převodu hotovosti na účet a prostřednictvím nákupu zboží na splátky. Celkem načerpala částku ve výši 33 275 Kč, z toho 28 990 Kč jako platbu za zboží a 4 285 převodem na účet. Žalovaná však následně uhradila žalobkyni pouze částku 21 058,22 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni , datum, .2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, neboť ta se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání předvolána.4. Na základě provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně jako poskytovatelka spotřebitelského úvěru uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Pro ověření totožnosti byla žalovanou doložena kopie občanského průkazu. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně, přičemž v systému žalobkyně byly v informacích o činnosti klienta zaznamenány jednotlivé kroky žalovaná. Smlouva byla podepsána elektronicky zadáním SMS kódu dne , datum, . Dle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr ve výši 28 990 Kč, který měl být vrácen v pravidelných minimálních měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky, minimálně však 400 Kč. Roční úroková sazba činila 26,28 % a RPSN činilo 29,7 %. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že žalovaná je svobodná, má jedno vyživované dítě, střední vzdělání, bydlí v podnájmu, je zaměstnána jako zaměstnanec v Daniels-burger s.r.o. s čistým měsíčním příjmem ve výši 25 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 55 000 Kč. Ve smlouvě je rovněž uvedeno, že žalovaná má splátky úvěrů ve výši 7 000 Kč, další výdaje ve výši 6 000 Kč a náklady na bydlení 0 Kč. Výši sjednaného úvěrového rámce bylo možné měnit v souladu s úvěrovou smlouvou a úvěrovými podmínkami /viz smlouva o úvěru na č. l. 10-12, úvěrové podmínky na č. l. 13-17, kopie občanského průkazu na č. l. 48, informace o činnosti klienta na č. l. 49 spisu/. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované. Vycházela ze svého statistického modelu a údajů zjištěných od žalované za využití výpočtu , jméno FO, . Žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná má čistý měsíční příjem ve výši 25 000 Kč, přičemž zohlednila celkovou výši splátek zjištěnou lustrací registrů SOLUS a NRKI a životní minimum. , jméno FO, domácnosti započetla také příjem ostatních členů domácnosti ve výši 55 000 Kč a měsíční výdaje uvedené v žádosti ve výši 13 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně kromě informací o příjmu žalované shromáždila také informace o jejím věku, vzdělání či bydlení. Žalovaná uvedla že je svobodná, má 1 vyživované dítě, střední vzdělání a bydlí v podnájmu. /viz potvrzení o prověření bonity klienta na č. l. 18, posouzení úvěruschopnosti klienta na č. l. 19-20 spisu/. V průběhu uzavírání sporné smlouvy o úvěru se žalobkyní měla žalovaná již tři existující splátkové úvěry, 1 nesplátkový úvěr a 3 kreditní karty. Rovněž byly žalované odmítnuty 3 žádosti o úvěr, a to v srpnu a září roku 2022 a dále dne , datum, . V případě úvěrů využívaných formou kreditních karet se žalovaná v průběhu roku 2023 opakovaně dostávala do prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši od 497 Kč do 1 000 Kč, přičemž toto prodlení trvalo obvykle 13 či 14 dní /viz úvěrová zpráva na č. l. 21-24 spisu/. Žalovaná od žalobkyně čerpala finanční prostředky v celkové výši 33 275 Kč a uhradila 21 058,22 Kč. Částka ve výši 28 990 Kč byla čerpána ve formě nákupu zboží v podobě mobilního telefonu na splátky, zbývající částka byla žalované postupně poskytnuta na její bankovní účet /viz výpis čerpání, splátek a úhrad na č. l. 25-26, opis výpisu proplacení smlouvy na č. l. 50, vyjádření , právnická osoba, na č. l. 54-55 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ke splacení celého úvěru ze dne , datum, , kterou žalované odeslala dne , datum, . Lhůta ke splacení byla stanovena obratem, nejpozději do 14 dnů ode dne sepsání výzvy. Žalobkyně zaslala žalované též předžalobní výzvu dne , datum, /viz výzva ke splacení na č. l. 27, podací arch na č. l. 28, předžalobní výzva na č. l. 29, podací arch na č. l. 30 spisu/. Žalovaná netvrdila, a ani to v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni nad rámec částky 21 058,22 cokoliv uhradila.5. Skutkový závěr ve věci je takový, že žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 28 990 Kč. Následně pak žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 33 275 Kč, a to tak, že částka 28 990 Kč byla na nákup mobilního telefonu a částka 4 285 Kč byla žalovanou načerpána na její bankovní účet. Žalovaná žalobkyni uhradila 21 058,22 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu, a to do 14 dnů ode dne sepsání výzvy, která byla sepsána dne , datum, a odeslána dne , datum, .6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla