61 C 136/2020-26 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 000 Kč představující smluvní pokutu za nevrácené přijímací zařízení [anonymizováno 6 slov], (dále také jen„ přijímací zařízení“), kdy si žalovaný toto přijímací zařízení pronajal v rámci smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] (dále také jen„ smlouva“), uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které byly žalovanému poskytovány služby elektronických komunikací, a zároveň si žalovaný v rámci této smlouvy pronajal od právní předchůdkyně žalobkyně přijímací zařízení [anonymizována tři slova] Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník služeb. Žalovaný převzal přijímací zařízení dne [datum]. V případě porušení platebních povinností žalovaným byla dle článku 2.7.3 všeobecných obchodních podmínek ujednána možnost odstoupení právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy. Dle článku 7.6 všeobecných obchodních podmínek byla sjednána smluvní pokuta dle ceníku v případě nevrácení přijímacího zařízení žalovaným včas a v pořádku do 7 dnů po ukončení smlouvy (článek 7.4). Výše smluvní pokuty byla v případě předmětného přijímacího zařízení stanovena ceníkem ve výši 2 000 Kč. Pro prodlení žalovaného s úhradou vyúčtovaných služeb právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila dne [datum] od smlouvy s účinností ke dni [datum] a žalovaný byl vyzván k vrácení přijímacího zařízení do [datum] s upozorněním, že v opačném případě může právní předchůdkyní žalobkyně po žalovaném nárokovat smluvní pokutu. Žalovaný přijímací zařízení nevrátil ani neuhradil smluvní pokutu na základě předžalobní výzvy. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni právní předchůdkyní žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytovala služby elektronických komunikací a dále pronajala žalovanému přijímací zařízení, a žalovaný se zavázal v případě ukončení smlouvy přijímací zařízení do 7 dnů vrátit právní předchůdkyni žalobkyně pod sankcí smluvní pokuty ve výši dle ceníku ve smyslu § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o.z“). Protože žalovaný porušil své smluvní povinnosti, právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a žalovaný tak byl povinen vrátit právní předchůdkyni žalobkyně přijímací zařízení, což neučinil, proto je povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši dle ceníku, tj. 2 000 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 o.z. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 100 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. (když k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 800 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 368 Kč. 8. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., když jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní uplatněn na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. 9. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.