61 C 146/2020-22 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 4 000 Kč představující smluvní pokutu za nevrácené přijímací zařízení STB [anonymizováno 6 slov] a MODEM [anonymizováno 5 slov], (dále také jen„ přijímací zařízení“), a částky 469,41 Kč představující dlužné nájemné za pronájem těchto příjímacích zařízení, kdy si žalovaná tato přijímací zařízení pronajala v rámci smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] (dále také jen„ smlouva“), uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které byly žalované poskytovány služby elektronických komunikací, a zároveň si žalovaná v rámci této smlouvy pronajala od právní předchůdkyně žalobkyně přijímací zařízení WIFI [anonymizováno] za poplatek 70 Kč měsíčně a přijímací zařízení [název] [název] za 70 Kč poplatek měsíčně. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník služeb. Žalovaná převzala přijímací zařízení dne [datum]. V případě porušení platebních povinností žalovanou byla dle článku 2.7.3 všeobecných obchodních podmínek ujednána možnost odstoupení právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy. Dle článku 7.6 všeobecných obchodních podmínek byla sjednána smluvní pokuta dle ceníku v případě nevrácení přijímacího zařízení žalovanou včas a v pořádku do 7 dnů po ukončení smlouvy (článek 7.4). Výše smluvní pokuty byla v případě obou přijímacích zařízení stanovena ceníkem ve výši 2 000 Kč. Za pronájem přijímacích zařízení právní předchůdkyně žalobkyně vystavila žalované vyúčtování [číslo] na částku 139,73 Kč, splatnou dne [datum], vyúčtování [číslo] na částku 140 Kč, splatnou dne [datum], vyúčtování [číslo] na částku 140, splatnou dne [datum] a vyúčtování [číslo] na částku 49,68 Kč, splatnou dne [datum]. Pro prodlení žalované s úhradou vyúčtovaných služeb právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila dne [datum] od smlouvy s účinností ke dni [datum] a žalovaná byla vyzvána k vrácení přijímacích zařízení do [datum] s upozorněním, že v opačném případě může právní předchůdkyní žalobkyně po žalované nárokovat smluvní pokutu. Žalovaná přijímací zařízení nevrátila ani neuhradila smluvní pokutu na základě předžalobní výzvy. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobkyni právní předchůdkyní žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytovala služby elektronických komunikací a dále pronajala žalované přijímací zařízení, za jejichž užívání se žalovaná zavázala platit žalobkyni nájemné dle ceníku na základě vystavených vyúčtování ve smyslu § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“). Žalovaná řádně neplnila své smluvní povinnosti a dluží právní předchůdkyni žalobkyně za pronájem přijímacích zařízení celkem 469,41 Kč. V případě ukončení smlouvy se žalovaná zavázala přijímací zařízení do 7 dnů vrátit právní předchůdkyni žalobkyně pod sankcí smluvní pokuty ve výši dle ceníku ve smyslu § 2048 o.z. Protože žalovaná porušila své smluvní povinnosti, právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a žalovaná tak byla povinna vrátit právní předchůdkyni žalobkyně přijímací zařízení, což neučinila, proto je povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši dle ceníku, tj. 2x 2 000 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 o.z. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 100 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. (když k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 800 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 368 Kč. 8. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., když jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní uplatněn na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. 9. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.