15 C 327/2020-29 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 595,22 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně uvedla, že původní věřitelka, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu nazvanou jako SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – [příjmení] v hotovosti, jejímž předmětem byla povinnost [právnická osoba] [anonymizováno] poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal, že [právnická osoba] [anonymizováno] za poskytnuté peněžní prostředky zaplatí úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 331 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 920 Kč a poplatek za administrativní činnost 3148 Kč. Vše výše uvedené se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po 387 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] (dále jen„ smlouva o zápůjčce“). Součástí smlouvy o zápůjčce byli smluvní podmínky [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaný měl výše uvedené povinnosti ze smlouvy o zápůjčce splnit nejpozději do [datum] a neučinil tak. Žalovaný se tedy ocitl v prodlení a [právnická osoba] [anonymizováno] ode dne [datum] vznikl nárok na náhradu zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny a smluvních úroků ve výši 29 % ročně. Před uzavřením smlouvy provedla [anonymizována dvě slova] posouzení úvěruschopnosti žalovaného a posoudila žalovaného jako úvěruschopného, a to na základě tvrzených skutečností žalovaným. Tyto skutečnosti byly ověřeny proti dokladům vyžádaným od žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud má za zjištěný následující skutkový stav: Výpisem z obchodního rejstříku soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] byla obchodní společností, jejímž předmětem podnikání bylo poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba] [anonymizováno] dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem byla povinnost [anonymizována dvě slova] poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal, že [právnická osoba] [anonymizováno] za poskytnuté peněžní prostředky zaplatí úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 331 Kč odpovídající stanovené pevné roční úrokové sazbě ve výši 29 % za sjednanou dobu trvání smlouvy, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 148 Kč a za zpracování a doručení flexibilního splácení 2 920 Kč. Výše uvedené povinnosti se žalovaný zavázal splnit v 45 týdenních splátkách, kdy první až předposlední splátka měla činit 387 Kč a poslední splátka měla činit 371 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Na základě tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradil žalovaný dne [datum] Kč (čl. II. odst. 2 žaloby). Ke dni [datum] činil dluh žalovaného částku 14 595,22 Kč, rovnající se součtu dlužné jistiny 8 579,82 Kč a dlužného poplatku ve výši 6 015,40 Kč (čl. II. odst. 3 žaloby). Žalovaný tedy ke dni [datum] uhradil částku 2 803,78 Kč (17 399 Kč – (8 579,82 Kč + 6 015,40 Kč). Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný do dne postoupení pohledávky uhradil celkem částku 1 800 Kč (čl. II odst. 6 žaloby). Žalovaný tedy celkem na dluh ze Smlouvy o zápůjčce uhradil částku 4 603,78 Kč (2 803,78 Kč + 1 800 Kč). Ze čl. 18 smluvních podmínek soud zjistil, že:„ smlouva o zápůjčce je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy o zápůjčce oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky.“ Dále článek 18 uvádí, že:„ bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy o zápůjčce do doby uhrazení celkové dlužné částky.“ Z Karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že před uzavřením Smlouvy o zápůjčce provedla [anonymizována dvě slova] posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný [právnická osoba] [anonymizováno] uvedl jako jeho čistý měsíční příjem částku 15 320 Kč. Jako své měsíční výdaje žalovaný uvedl částku 9 100 Kč. K prokázání svých tvrzení předložil pracovní smlouvu a výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Na základě uvedených údajů z Karty zákazníka ze dne [datum], posoudila [anonymizována dvě slova] žalovaného jako úvěruschopného. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] pohledávku ze smlouvy o zápůjčce postoupila na žalobkyni. 5. Závěr o skutkovém stavu je následující: Žalovaný uzavřel s [anonymizována dvě slova] smlouvu o zápůjčce. [anonymizována dvě slova] splnila své povinnosti ze smlouvy o zápůjčce, zejména poskytla žalovanému ujednané plnění. Žalovaný naopak nesplnil své povinnosti ze smlouvy o zápůjčce, když ve stanovené době nevrátil [anonymizována dvě slova] zapůjčenou jistinu s příslušenstvím v plné výši. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně: Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) je Spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Dle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle § 1813 o. z. se zakazuje ve spotřebitelských smlouvách ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. S ohledem na zjištěný skutkový stav a s odkazem na výše citovaná zákonná ustanovení soud žalobě vyhověl co do částky 12 795,22 Kč a přiznal žalobkyni též náhradu zákonných úroků z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I., ve zbylé části požadované jistiny žalobu zamítl, jelikož z tvrzených skutečností žalovanou soud zjistil, že žalovaný uhradil na dluh ze smlouvy o zápůjčce ve výši 17 399 Kč částku 4 603,78 Kč, tedy celkový dluh bez příslušenství činí 12 795,22 Kč. V částce 1 800 Kč tak soud žalobu zamítl, tak jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. Žalobkyně předloženými důkazy prokázala, že [právnická osoba] [anonymizováno] splnila veškeré své povinnosti z uzavřené smlouvy o zápůjčce, zejména že poskytla žalované peněžní prostředky ve stanovené výši a též splnila své povinnosti, které jí ukládá zákon, zejména tedy provedla s odbornou péčí posouzení úvěruschopnosti žalovaného porovnáním příjmů a výdajů, a to na základě předložených listin žalovaným a na základě informací, které žalovaný poskytl [právnická osoba] [anonymizováno]. Naopak žalovaný nesplnil své povinnosti z uzavřené smlouvy o zápůjčce, když neuhradil poskytnuté plnění způsobem a ve lhů