46 C 6/2021-28 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Mostě dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 198 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 484,19 Kč, s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 5 500 Kč od [datum] do zaplacení. Podle žaloby, žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru ([číslo]), a to distančně prostřednictvím internetové stránky www.orangefinance.cz. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 500 Kč. Datum splatnosti úvěru (správně zápůjčky) byl stranami dohodnut na den [datum] a následně prodloužen do [datum]. Žalovaný měl žalobkyni vrátit poskytnutou jistinu a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 927 Kč. Protože žalovaný úvěr řádně nesplatil, požaduje žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení od [datum] (kapitalizovaný za období od [datum] do [datum] v částce 484,19 Kč). Dále pak žalobkyně uplatnila žalobou nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 5 500 Kč od [datum] do [datum] celkem ve výši 1 771 Kč. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného v okamžiku uzavírání úvěrové smlouvy žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost byla posuzována výplatními lístky za období měsíců [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] a dále na základě údajů z databází EUCB a CRIF, ze kterých vyplývalo, že žalovaný nemá úvěry po splatnosti. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (uložením a následným vyvěšením sdělení na úřední desce soudu). 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Z kopií výplatních pásek vedených na jméno žalovaného vyplývá, že žalovaný měl v měsících [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] příjmy ze zaměstnání v žalobkyní uvedené výši. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyní předložená smlouva není podepsána žalovaným. Dle smlouvy měla úroková sazba činit 0 % a RPSN 6 162 % (!). Při výši úvěru 5 500 Kč a splatnosti 28 dnů měl podle textu smlouvy žalovaný vrátit 5 500 Kč. Žalobkyně sice doložila fotokopii občanského průkazu žalovaného, avšak tato nedokládá, že smlouvu uvedeného obsahu uzavřel přímo žalovaný. 8. Podle výpisu potvrzení o platbě ze dne [datum] měla žalobkyně zaslat žalovanému na účet dne [datum] celkem částku 5 500 Kč. 9. Z výpisu z běžného účtu, jehož číslo se shoduje s číslem účtu, na který byla poukázána platba 5 500 Kč vyplývá, že uvedený účet byl vedený u [anonymizována dvě slova] na jméno žalovaného. 10. Z předžalobní výzvy vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 13 758 Kč před podáním žaloby dne [datum] Lhůta k plnění byla stanovena do sedmi dnů od doručení. 11. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo na základě dálkové komunikace, resp. že případně osobou komunikující s žalobkyní byl skutečně žalovaný; tedy že žalobkyní předložené dokumenty skutečně vyjadřují vůli žalovaného, resp. jsou výsledkem projevu vůle žalovaného. Uvedené dokumenty nejsou nadto podepsány ani žalobkyní. Ve věci tak není prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena byla. 12. Ke konkludentnímu uzavření smlouvy může dojít jen v doslovném znění návrhu smlouvy. Nebyl-li akceptován návrh uvedený bez výhrad, nemohlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy dojít (rozsudek ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 876/2006). Obsah jakéhokoliv ujednání sjednaného mezi stranami prokázán nebyl. 13. Nazíráno z jiného úhlu pohledu, i kdyby bylo prokázáno (což v daném případě ani nebylo), že žalobkyně (její právní předchůdkyně) prostřednictvím internetu zasílala žalovanému nějaká data, z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá ani vlastní obsah těchto dat (že dokumenty předkládané žalobkyní k žalobě jsou skutečně těmi, které byly žalovanému doručeny prostředky elektronické komunikace), ani to, že se s těmito daty seznámil skutečně žalovaný a nikoliv např. jakákoliv jiná třetí osoba. 14. Jen na okraj a pro úplnost soud připomíná, že skutečnost, že žalobkyně tvrdí, že přistoupila k uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovaným nezákonně (nikoliv v zákonem předepsané písemné formě), tedy v rozporu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru, nemůže být žalovanému k tíži. 15. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá, že žalovanému na účet přišla částka 5 500 Kč, kterou je nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. 16. Nadto, z listin žalovaného vyplývá, že úvěruschopnost žalovaného nebyla před podpisem smlouvy řádně prověřena. Z jeho výplatní pásky za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] vyplývala sice výše čisté mzdy ve výši přes 23 000 Kč, avšak náklady, výdaje a závazky žalovaného již prověřovány nebyly. I pokud by bylo prokázáno skutečné uzavření smlouvy žalovaným, byla by smlouva nutně neplatná podle § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. 17. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). 18. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 19. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Podle § 1958 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 21. Vztaženo na daný případ, žalobkyni proto byl přiznán jen nárok na zaplacení částky 5 500 Kč, která byla poukázána na účet žalovaného. Z ničeho však nevyplývá, že by mezi účastníky bylo dohodnuto zpoplatněné poskytnutí částky (úrokem či poplatkem). 22. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 23. Žalovaný pak měl dluh splnit bez zbytečného odkladu poté, kdy byl žalobkyní vyzván. Žalovanému byla výzvou k zaplacení obsažená v předžalobní výzvě ze dne [datum] stanovena lhůta 7 dnů od doručení výzvy. Za předpokladu, že výzva byla dle zákonné fikce doručena třetí den po odeslání tj. [datum], lhůta pro splnění uběhla dne [datum] a následujícího dne tj. [datum] se žalovaný dostal do prodlení, a od tohoto okamžiku žalobkyni náleží nárok na úroky z prodlení. 24. Jen na okraj a pro úplnost okresní soud podotýká, že i kdyby dospěl k závěru, že se žalobkyní komunikoval skutečně žalovaný a ohledně žalobkyní tvrzené smlouvy (tj. ohledně smlouvy se žalobkyní tvrzeným obsahem), musel by nutně aplikovat závěry Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3308/16 ze dne [datum], neboť předmětná smlouva (nepodepsaná ani žalobkyní) naplňuje znaky smlouvy lichevní. Přepočteno na celý rok činí stanovený smluvní úrok více než 1 000 % p.a. Jedná se v jejím případě o zjevný exces, kterému právo nemůže poskytnout oporu. Okresní soud pro stručnost odkazuje plně na argumentaci Ústavního soudu v citovaném nálezu. 25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy míra úspěchu a neúspěchu účastníků byla přibližně stejná.