46 C 8/2021-33 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 7 136 Kč s úrokem z prodlení. 2. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 5 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok. Celkovou částku 9 086 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad poplatku za vyhodnocení úvěru, sjednání úvěru a inkasního poplatku se žalovaný zavázal zaplatit v 14 měsíčních splátkách. V důsledku řádného nesplácení úvěru došlo k jeho zesplatnění a věřitelka postoupila svou pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně žalobou požaduje žalobou neuhrazenou jistinu ve výši 3 995,95 Kč, sjednaný úrok za dobu poskytnutí úvěru ve výši 305,71 Kč, úhradu za vyhodnocení úvěru ve výši 362,29 Kč, úhradu za sjednání úvěru 1 765,75 a inkasního poplatku ve výši 706,30 Kč. Nadto požaduje žalobkyně úrok z prodlení od [datum]. 3. K posouzení úvěruchuschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že tuto učinil poskytovatel úvěru ([právnická osoba]) na základě vnitřních kritérií, kterými jsou počet závazků, počet zahájených exekučních řízení, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, uvedení příjmů a výdajů žalovaným a lustrace v ISIR a CEE). 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (uložením a následným vyvěšením sdělení na úřední desce soudu). 6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 7. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěru ve výši 10 000 Kč, přičemž uvedl, že je zaměstnán u [právnická osoba] s měsíčním příjmem 27 567 Kč, náklady na bydlení 6 500 Kč a ostatními náklady na dopravu, jídlo a osobními náklady celkem ve výši 3 410 Kč. Dále žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu a nemá vyživovací povinnost. 8. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč. Úrok byl sjednán sazbou 15 % p.a. Ve smlouvě byla žalovanému předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 2 250 Kč, dále poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 455 Kč a inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 900 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku 9 086 Kč v 14ti splátkách po 649 Kč měsíčně. Smluvní pokuta je ve smlouvě zmíněna drobným písmem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení. 9. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný dosud splatil jen 1 950 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z oznámení postoupení je zřejmé, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. 11. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 12 346,03 Kč (doložena včetně dokladu o odeslání, ze kterého vyplývá, že výzva byla žalovanému doručována na adresu uvedenou ve smlouvě). Žalovaný byl uvedenou upomínkou rovněž upozorněn na zesplatnění úvěru. 12. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k jeho zesplatnění. 13. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po [datum]). 14. Z tvrzení žalobkyně a především z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě splnění několika kritérií: (i) maximální počet tří závazků u jiných věřitelů, (ii) nezahájené exekuční řízení, (iii) negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, (iv) uvedení příjmů žalovaného, a (v ) lustrace v ISIR, centrální evidenci exekucí a databází inkasních agentur. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je zaměstnaný u [právnická osoba] s příjmem 27 567 Kč. Žalovaný uvedl, že jeho výdaje činí 9 910 Kč. Byť je v žádosti uvedeno, že žalovaný předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky, ty žalobkyně soudu nepředložila 15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR-Finance s.r.o. proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 19. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy. 20. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy 21/2018 s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018). 21. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a