14 C 174/2022-47 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně domáhala se proti žalované žalobou ze dne [datum] nahrazení projevu vůle žalované v podobě uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti č. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] ve znění, které žalobkyně učinila součástí žalobního petitu. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene a dohodu o umístění stavby č. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], pp [číslo], kabelové vedení NN. Součástí ujednání bylo, že budoucí oprávněná (žalobkyně) se zavazuje zaslat budoucí povinné (žalované) do šesti kalendářních měsíců od kolaudace zařízení distribuční soustavy (popř. od jeho uvedení do provozu) nejpozději však do pěti let od uzavření smlouvy výzvu dle odstavce č. III uzavřené smlouvy. Účelem ujednání byla potřeba využití pozemku ve vlastnictví žalované ke zřízení, umístění, provozování a opravám zařízení distribuční soustavy, konkrétně kabelového vedení NN, a to ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Žalobkyně poslala žalované dne [datum] výzvu ke splnění její povinnosti uzavřít smlouvu, nicméně žalovaná ani po následném zaslání předžalobní výzvy svou povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí nesplnila. 2. Žalobkyně se proti pozdějším námitkám žalované ve vztahu k náhradě za zřízení věcného břemene ve výši 10 000 Kč bránila poukazem na celé znění ustanovení § 3b zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon č. 416/2009 Sb.), když podle odstavce 10 citovaného ustanovení zákona platí, že u energetické infrastruktury se ustanovení § 3b odst. 1 až 8 upravující náhradu ve výši 10 000 Kč, nepoužije. 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Postup žalobkyně označila jako jistou formu vyvlastnění, poukázala na právní úpravu v občanském zákoníku a v Listině základních práv a svobod, když podle jejího názoru žalobkyně mohla dojít sledovaného účelu i jinak než vyvlastněním. Žalovaná dále poukázala na to, že po novele zákona č. 169/2018, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb a na další související zákony, je potřebné právo odpovídající věcnému břemenu získáváno sjednáním úplaty ve výši 10 000 Kč. 4. Žalovaná při jednání dne [datum] změnila své stanovisko a uvedla, že je pro ni po poučení požadavek žalobkyně srozumitelný a akceptuje ho, žádala, aby ve věci nebylo jednáno s tím, že předmětnou (požadovanou) smlouvu uzavře se žalobkyní dobrovolně, nicméně později, v písemném podání ze dne [datum], znovu změnila své stanovisko, poukázala ustanovení § 4 novely zákona č. 169/2018 Sb., neboli zákona č. 416/2009 Sb., liniový zákon (o určení výstavby infastruktur) s tím, že v těchto ustanoveních je jasně determinováno, kdo a jakou výši náhrady za vyvlastnění vlastnických práv stanovuje. Dále uvedla, že k dalšímu jednání nechce předvolávána, doslovně uvedla, že z jednání dne [datum] měla pocit, jako by byla tím nejhorším zločincem, a to jenom proto, že se domáhala oprávněného nároku podloženého zákonným ustanovením. K tomu ještě doplnila, že jí žalobkyně navrhla podepsat smlouvu o budoucí smlouvě v nekalém úmyslu, neboť jako osoba znalá problematiky liniových staveb nemohla být neseznámena s právní normou, o kterou se obsah smlouvy o budoucí smlouvě, měl zajisté opírat. 5. Pro další jednání, po doručení usnesení Okresního soudu v Mostě č.j. 14C 174/2022-35, ze dne 6.12.2022, vyjádřili obě účastnice řízení souhlas s projednáním věci bez své přítomnosti. 6. Ze zjištění soudu vyplývá, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohodu o umístění stavby č. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova]. [příjmení], pp [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek uzavřít při splnění dohodnutých podmínek vlastní smlouvu o zřízení věcného břemene. Žalovaná se zavázala věcné břemeno strpět, když za omezení vlastnického práva žalované jako budoucí povinné z věcného břemene náleží jednorázová náhrada 1 000 Kč. Obsahem ujednání byly sjednané podmínky pro provedení stavby, další ujednání tak, jak se staly součástí vlastní smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalobkyně se zavázala po dokončení stavby zařízení distribuční soustavy vyhovit geometrický plán pro vyznačení rozsahu věcného břemene, vlastní smlouvu a žalované jako budoucí povinné zaslat písemnou výzvu k uzavření vlastní smlouvy, jejíž přílohou bude vlastní smlouva a geometrický plán, popř. situační snímek umístnění zařízení distribuční soustavy, když tento závazek se žalobkyně zavázala splnit ve lhůtě do 6 kalendářních měsíců od kolaudace zařízení distribuční soustavy, nejpozději však do pěti let od uzavření smlouvy. Ze samotné smlouvy o zřízení věcného břemene vyplývá, že se svým zněním shoduje s ujednáním obsaženým ve smlouvě o smlouvě budoucí. 7. Z informace o pozemku, z náhledu v katastru nemovitostí parcelní [číslo] v obci [obec] a [katastrální uzemí] ([list vlastnictví]) vyplývá, že se jedná o ornou půdu, když vlastníkem nemovitosti je žalovaná. Ze zápisu o předání stavby/dokončení díla (projekt č. [anonymizováno] [číslo], název stavby [anonymizována tři slova]. [příjmení], pp [číslo]) vyplývá, že provádění díla (pokládka kabelů pro nová odběrná místa) došlo od [datum] do [datum]. 8. Ze žádosti o podpis smlouvy o zřízení věcného břemene pro vkladové řízení do katastru nemovitostí se dne [datum] vyplývá, že žalovaná byla vyzvána společností [právnická osoba] k uzavření smlouvy, když se jedná o právní dořešení realizované akce, ke které žalovaná podepsala svůj souhlas ve smlouvě o smlouvě budoucí s dodejkou ze dne [datum] k adresátovi zásilky – žalované do místa jejího trvalého bydliště. 9. K uzavření smlouvy nedošlo z důvodu písemného nesouhlasu vlastníka pozemku (žalované), a to podle čestného prohlášení ze dne [datum]. 10. Žalobkyně dále učinila dne [datum] předžalobní výzvu v předžalobní upomínce doručené žalované. 11. Podle zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) 12. § 1759 Smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně. 13. § 1785 Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. 14. § 1786 Zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. 15. § 1787 (1) Nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. (2) Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. 16. § 1788 (1) Nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. (2) Změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou. 17. Podle ustanovení § 3b zákona č. 69/2018 Sb. kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony platí, že (1) Získávají-li se potřebná práva podle § 3a koupí, sjednává se v kupní smlouvě kupní cena ve výši a) ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 8 v případě pozemku s výjimkou stavebního pozemku7), nebo b) ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 1,5 v případě stavebního pozemku7) nebo stavby. (2) Znalecký posudek, který je podkladem pro navržení výše kupní ceny v návrhu kupní smlouvy, stanoví cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby8), včetně všech jejich součástí a příslušenství. Nelze-li stanovit cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, stanoví znalecký posudek cenu ve výši zjištěné ceny pozemku nebo stavby. V takovém případě obsahuje znalecký posudek zdůvodnění nemožnosti stanovení ceny ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby. Ocenění se provede podle oceňovacího předpisu10) a cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy podle jejich skutečného stavu ke dni určení ceny ve znaleckém posudku; přitom se nepřihlédne k