11 C 326/2024-24 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, půjčila žalované částku , částka, , které se žalovaná zavázala zaplatit v 60 týdenních splátkách po , částka, . Přes upomínku tak nečinila.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalovaná si od právního předchůdce žalobkyně půjčila částku , částka, , kterou se zavázala splácet v 60 týdenních splátkách po , částka, (Smlouva o půjčce, Smluvní podmínky). Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas (předžalobní výzva).Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Právní posouzení vychází z ust. § 657 zák. č. 40/1964 Sb., obč. zák., dle kterého platí, že „Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí doby věci stejného druhu.“Dle ust. § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. platí, že „Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.“Dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zák. platí, že „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“Dle ust. § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zák. platí, že „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)“.Smluvní úrok byl mezi stranami ujednán (a kapitalizován) v samotné Smlouvě o půjčce ze dne , datum, .Na žalobkyni byla pohledávka postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .Žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalované před uzavřením zápůjčky, jak bylo soudem v řízení také prokázáno.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .