32 C 279/2024-42 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu s úrokem z úvěru , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení , částka, , dále spolu s úrokem z úvěru 18,28 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z titulu „Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovanou dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách, za dobu trvání smlouvy neuhradila ničeho. Jelikož žalovaná porušila své smluvní povinnosti, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva a pohledávku ke dni , datum, zesplatnila. Dlužná částka byla dle žaloby tvořena jistinou , částka, a poplatky , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení, jak je podrobně popsáno výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Informacemi o zpracování osobních údajů ze dne , datum, + Podacím lístek ze dne , datum, . Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 26 – 27 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I tohoto rozsudku. Současně doplnila svá žalobní tvrzení a uvedla, že úvěruschopnost žalované byla před uzavřením úvěrové smlouvy její právní předchůdkyní zkoumána na základě údajů uvedených v kartě zákazníka, kterou vyplnila sama žalovaná, která současně předložila doklady prokazující její tvrzení v kartě zákazníka uvedená. Tyto doklady byly právní předchůdkyni žalobkyně pouze předkládány k nahlédnutí, a žalobkyně je proto k dispozici nemá. Ke svým tvrzením navrhla žalobkyně důkazy: kartu zákazníka, úvěrovou smlouvu a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020, které budou podrobněji rozebrány dále.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výrocích II a III tohoto rozsudku.4. Žalovaná se k věci nevyjádřila a svoji neúčast u ústního jednání soudu neomluvila.5. Skutkový stav tak, jak je podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a zejména jak je podrobněji popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši poskytovaného úvěru , částka, , celkovou cenu k zaplacení úvěru , částka, , tento měl být splacen v 6. měsíčních splátkách. Celková dlužná částka byla tvořena jistinou , částka, , úrokem , částka, , administrativním poplatkem , částka, a poplatkem za flexibilní splácení a hotovostní inkaso splátek , částka, . Dále že byly sjednány úroky z úvěru ve výši 52,95 % ročně a roční procentuální sazba nákladů úvěru (tzv. RPSN) činila 95,26 %.Smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Zákaznickou kartou – Žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši , částka, , zároveň vyplnila formulář, který právní předchůdkyně žalobkyně použila k prověření úvěruschopnosti žalované. Žalovaná uvedla, že je svobodná, žije s rodiči, vyživuje jednu osobu, má základní vzdělání, nemá auto. K příjmům uvedla, že je na rodičovské dovolené, příjem má , částka, , tento byl údajně ověřen výpisy z bankovního účtu, další příjem domácnosti uvedla ve výši , částka, , u tohoto příjmu není uveden ani jeho zdroj, nebyl nijak ověřen. Své výdaje uvedla částkou , částka, měsíčně a popřela, že by splácela jiné závazky, neměla disponovat ani kreditní kartou. Již z tohoto je zřejmé, že příjmy žalované nebyly prokazatelně ověřeny ani co do jejího základní příjmu, rovněž nebyly nijak ověřeny další příjmy, které měly být prakticky dvojnásobné. Současně nebyly ověřeny výdaje, které rovněž neodpovídají realitě, pokud žalovaná uvedla, že vyživuje jednu nezaopatřenou osobu.Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, + Podací lístek ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby, a že se tato výzva prokazatelně dostala do dispozice žalované.Tabulkou umoření ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná z poskytnuté částky , částka, nevrátila ničeho.Rozsudkem KS v Českých Budějovicích čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020 (na čl. 28 – 30) měl soud za prokázané znění tohoto rozsudku.6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který plně odpovídá žalobním tvrzením, jak byly podrobněji popsány výše, nicméně nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované pouze na základě jejích tvrzení, která si žádným způsobem neověřila. Příjmy žalované měly být údajně ověřeny výpisy z bankovního účtu, tyto listiny soudu nicméně předloženy nebyly. Současně si právní předchůdkyně žalobkyně nijak neověřila zdroj a výši dalšího příjmu, který žalovaná uváděla, přestože se jednalo o příjem prakticky dvojnásobný než hlavní příjem žalované, zřejmě z rodičovského příspěvku. Právní předchůdkyně žalobkyně si dále žádným způsobem neověřila tvrzení žalované o jejích výdajích, která jistě neodpovídají realitě, pokud žalovaná přiznala, že vyživuje jednu nezaopatřenou osobu, neověřila si ani tvrzení žalované, že nemá jiné závazky. Soud zjistil, že proti žalované bylo v době před uzavřením úvěrové smlouvy zahájeno jedno exekuční řízení, po uzavření smlouvy o úvěru byla proti žalované zahájena další dvě exekuční řízení. Z toho je patrné, že žalovaná měla zřejmě v době uzavření smlouvy o úvěru další závazky, z nichž jeden byl dokonce závazkem již exekučně vymáhaným. Toto mohla právní předchůdkyně snadno zjistit, pokud by skutečně důkladně prověřila majetkovou situaci žalované, například nahlédla do Centrální evidence exekucí. Údaje uvedené v Kartě zákazníka – Žádosti o spotřebitelský úvěr ze strany žalované nebyly úplné, neboť evidentně záměrně zamlčela své dřívější nesplacené závazky, nedoložila své příjmy a současně podcenila své výdaje. Karta zákazníka byla vyplněna s jasným záměrem vytvořit žalované alespoň nějaký disponibilní měsíční příjem, ze kterého by byla schopna poskytnutý úvěr splácet, a v důsledku byl poskytnut úvěr osobě, která rozhodně úvěruschopná nebyla, nadto byla na rodičovské dovolené, její příjmové možnosti byly proto zásadně omezené. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:8. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanoven