32 C 281/2024-32 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem 30 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu s úrokem 30 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru a vydání a užívání podnikatelské kreditní karty č. , číslo, “, kterou uzavřela žalobkyně se žalovanou dne , datum, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem , částka, . Žalovaná úvěr čerpala, řádně jej však nesplácela sjednaným způsobem, žalobkyně proto využila svého oprávnění, pohledávku ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě. Dlužná částka , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: neuhrazenou jistinou , částka, , úroky z prodlení kapitalizovanými ke dni předání případu k vymáhání advokátní kanceláři , částka, , poplatky , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.2. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, spolu s poučením, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání.3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o revolvingovém úvěru č. , číslo, a vydání a užívání podnikatelské kreditní karty měl soud za prokázané znění této smlouvy, zejména výši úvěrového rámce , částka, , podmínky splácení úvěru, který měl být splácen alespoň minimální splátkou spočtenou sjednaným procentem z čerpané části úvěru. Úroková sazba byla sjednána 15,99 % ročně, současně měl soud za prokázanou výši sjednaných poplatků. Žalovaná smlouvu o úvěru uzavřela jakožto fyzická osoba podnikající.Žádostí o vydání podnikatelské kreditní karty měl soud za prokázané, že žalovaná jakožto živnostník požádala žalobkyni o vydání podnikatelské kreditní karty.Sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od , datum, neměl soud za prokázané ničeho podstatného pro rozhodnutí, neboť sazebník se vztahuje na smlouvy se spotřebiteli.Všeobecnými produktovými podmínkami měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Přehledem čerpání a splácení úvěru měl soud za prokázané částky, které žalovaná prostřednictvím kreditní karty čerpala a částky, které na úvěr splatila.Upomínkou – rozhodnutím o zesplatnění a žádostí o splacení dluhů z úvěru ze dne , datum, měl soud za prokázané, že uvedeného dne odeslala žalobkyně žalované rozhodnutí o zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dlužné částky do , datum, .Předžalobní upomínkou dle ustanovení § 142a o. s. ř. učiněnou zástupcem žalobkyně ze dne , datum, + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby a tato předžalobní výzva se žalované dostala do dispozice, neboť jí byla zaslána na adresu trvalého pobytu.Těmito důkazy byla tvrzení žalobkyně zcela prokázána.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, který plně odpovídá žalobním tvrzením žalobkyně, jak byla stručně zrekapitulována v odst. 1 odůvodnění tohoto rozsudku, a proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu plně odkazuje. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr, který žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty, následně jej řádně nesplácela dohodnutým způsobem a dne , datum, proto došlo k zesplatnění úvěru.5. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácela. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svému závazku poskytnout žalované úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná svému závazku poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit řádně a včas nedostála. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.6. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem , částka, (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobkyně žalobu podala ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, a žalobkyni v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení) a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.