32 C 289/2024-41 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , kterou uzavřela žalobkyně se žalovaným dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr , částka, , který byl údajně poskytnut na dobu neurčitou s tím, že žalovaný měl měsíčně splácet alespoň úroky. Žalovaný úvěr vyčerpal, řádně jej však nesplácel, žalobkyně proto pohledávku zesplatnila ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný žalobní titul z tvrzené úvěrové smlouvy, navrhla žalobkyně přiznání nároku na zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť finanční prostředky byly prokazatelně poukázány na jeho bankovní účet. Dlužná částka , částka, byla dle žaloby tvořena jistinou úvěru ve výši , částka, , úrokem , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z žalované částky za období, jak je specifikováno výše.2. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, a to v podání doručeném soudu dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného prověřila na základě údajů poskytnutých přímo žalovaným, a dále lustrací v dostupných databázích (ISIR, CEE, SULUS, NRKI a BRKI), a to prostřednictvím dálkového přístupu bez dalšího výstupu. Dále vycházela z dokladů poskytnutých žalovaným, z nichž ověřila tvrzení žalovaného.3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez jednání podle § 115a o. s. ř.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména popsán v odstavcích dalších, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí , právnická osoba, ., doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalovanému (na čl. 24) + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázanou platbu od žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, (na čl. 25), z tohoto výpisu rovněž vyplývá verifikační platba k úvěru od , právnická osoba, Platba vyplývá rovněž z potvrzení o okamžité platbě předloženého žalobkyní.Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný uzavřel smlouvu elektronicky, jednalo se o revolvingový úvěr s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, úvěrový limit činil , částka, , úroky byly sjednány 40 % ročně, RPSN činila 5.521,72 %. Splácet měl žalovaný každý měsíc, vždy ke 4. dni v měsíci, a to minimálně ve výši úroku za uplynulé období. Jistinu mohl žalovaný splatit kdykoli během trvání smlouvy.Žádostí o spotřebitelský úvěr č. , číslo, (interní listina žalobkyně) měl soud za prokázané, že žalobkyně disponovala informacemi o žalovaném, z nichž pak vycházela při posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně měla informaci, že je svobodný, žije v pronajatém domě, má základní vzdělání, je zaměstnaný s měsíčním příjmem , částka, , měsíční výdaje činní , částka, .Všeobecnými obchodními podmínkami měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Zesplatněním spotřebitelského úvěr č. , číslo, měl soud za prokázané, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru dopisem ze dne , datum, a vyzvala jej k úhradě dlužné částky, která činila , částka, .Prostými kopiemi rodného listu a občanského průkazu žalovaného měl soud za prokázané, že žalobkyně disponovala těmito doklady žalovaného.Výplatní páskou za měsíc , Anonymizováno, /, Anonymizováno, od zaměstnavatele , právnická osoba, měl soud za prokázanou mzdu , částka, v uvedeném měsíci, který nicméně nijak nesouvisí s majetkovou situací žalovaného v době uzavření úvěrové smlouvy.Výpisem z bankovního účtu žalovaného u , právnická osoba, za měsíc, Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, neměl soud za prokázané ničeho podstatného pro rozhodnutí, neboť z něj není zřejmé ničeho rozhodného pro zjištění majetkové situace žalovaného v době uzavření smlouvy o úvěru.Výpisem z bankovního účtu žalovaného u , právnická osoba, . za měsíce , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, měl soud za prokázané, že příjmy žalovaného byly v , Anonymizováno, a v , Anonymizováno, nižší než jeho výdaje, příjmy byly tvořeny prakticky výlučně mzdou ze zaměstnání, která činila v , Anonymizováno, , částka, , v , Anonymizováno, , Anonymizováno, pak , částka, , v , Anonymizováno, , Anonymizováno, se příjmy a výdaje žalovaného rovnaly, žalovaný měl v tomto měsíci příjem z nemocenských dávek, ze zaměstnání pouze , částka, .Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalovaného.5. Z výpisu řízení E a EXE bylo zjištěno, že proti žalovanému bylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru zahájeno 7 exekučních řízení, velká část z těchto exekucí přitom byla pro nesplacené spotřebitelské úvěry. Po uzavření úvěrové smlouvy nebyla proti žalovanému zahájena žádná další exekuční řízení.6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla poskytnuta částka , částka, z titulu předmětné smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel elektronicky. Totožnost žalovaného byla ověřena prostými kopiemi dvou dokladů. Žalobkyně současně neprokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy důsledně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně vycházela z tvrzení žalovaného, která si ověřila výpisy z bankovního účtu (žalobkyně dále disponovala výplatní páskou, tato byla nicméně za období, které téměř o rok předcházelo uzavření úvěrové smlouvy a není proto relevantní). Žalobkyně vycházela z tvrzení žalovaného, že má výdaje , částka, měsíčně, toto je nicméně vyvráceno výpisy z účtu žalovaného, z nichž je patrné, že příjmy a výdaje žalovaného se buď rovnaly nebo byly výdaje dokonce vyšší než jeho příjmy. V měsíci červnu nadto tvořily příjem žalovaného nemocenské dávky a žalobkyně žádným způsobem nezjišťovala, zda se jedná pouze o přechodnou záležitost. Pracovní neschopnost je důležitým faktorem ve schopnosti osoby splácet poskytnutý úvěr, neboť prakticky vždy dojde ke krácení běžných příjmů této osoby. Žalobkyně se současně nezabývala skutečností, že proti žalovanému byla v době před uzavřením úvěrové smlouvy zahájena řada exekučních řízení, a to pro nesplacené spotřebitelské úvěry. Toto mohla žalobkyně snadno zjistit lustrací v centrální evidenci exekucí. Je zřejmé, že žalovaný neuváděl pravdivé informace, zejména stran svých příjmů a stran dalších závazků, které nebyly pouze splatné, ale rovněž exekučně vymáhané. Současně je z listinných důkazů patrné, že v době vyplacení úvěru žádal žalovaný o další spotřebitelský úvěr (viz verifikační platba patrná ve výpisu z účtu od , právnická osoba, .). Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, který v době uzavření úvěrové smlouvy úvěruschopný nebyl.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:8. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté pr