32 C 296/2024-48 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu smlouvy o úvěru č. , číslo, , kterou uzavřela žalobkyně se žalovaným dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr , částka, , který měl být splacen nejpozději do , datum, . Žalovaný úvěr vyčerpal, řádně jej však nesplatil v dohodnutém termínu, a to ani přes výzvu žalobkyně. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný žalobní titul z tvrzené úvěrové smlouvy, navrhla žalobkyně přiznání nároku na zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť finanční prostředky byly prokazatelně poukázány na jeho bankovní účet. Dlužná částka byla dle žaloby tvořena jistinou , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení příslušenství pohledávky, jak je specifikováno výše.2. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení v podání ze dne , datum, a uvedla, že žalovaný neuhradil na dluh ničeho. Ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy prověřila majetkovou situaci žalovaného, jeho bytové poměry, jeho výdaje a současně žalovaného prověřila v dostupných registrech. K tomuto předložila výpis z účtu žalovaného od společnosti Kontomatik.3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez jednání podle § 115a o. s. ř.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména popsán v odstavcích dalších, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí , právnická osoba, ., doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalovanému (na čl. 38) + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázanou platby od žalobkyně žalovanému v období od , datum, do , datum, (celkem , hodnota, plateb) v celkové výši , částka, , shodně vyplývá rovněž z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli předloženého žalobkyní. Z výpisu z účtu je rovněž patrné, že žalovaný měl v březnu 2023 vyšší výdaje než příjmy a na jeho účtu byl standardně čerpán kontokorent, konečný zůstatek na účtu ke konci měsíce byl – , částka, , tzn. že žalovaný dlužil již u své banky.Smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný podepsal smlouvu prostřednictvím SMS kódu a svou totožnost prokázal zasláním verifikační platby (viz listina „Autorizace ověření totožnosti“). Jistina úvěru činila , částka, , měl být čerpán do částech, úroková sazba byla sjednána 0 %, úrok byl nicméně nahrazen poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, . Úvěr byl splatný jednorázově do , datum, . RPSN činila 2.115,69 %.Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . měl soud za prokázané znění této interní listiny žalobkyně, ale nikoliv již údaje v této listině uvedené, přičemž je zřejmé, že žalobkyně z těchto údajů při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela. Žalobkyně evidovala osobní údaje žalovaného, který měl údajně žít sám, měl mít příjem , částka, měsíčně, výdaje , částka, na bydlení, , částka, na zbytné výdaje a , částka, měsíčně na půjčky. Vypočtené minimální výdaje činily částku , částka, , disponibilní příjem činil , částka, .Všeobecnými obchodními podmínkami , právnická osoba, . měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Sazebníkem poplatků – platným od , datum, měl soud za prokázané znění této listiny, avšak nikoliv to, zda se s ní žalovaný skutečně seznámil, neboť tato listina nebyla žalovaným podepsána.Údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru měl soud za prokázané znění této listiny, která obsahuje zákonem vyžadované informace, které byla žalobkyně povinna před uzavřením úvěru žalovanému poskytnout, jelikož tato listina nebyla žalovaným podepsána, neměl soud za prokázané, zda se s ní žalovaný skutečně seznámil.Souhlasem se zpracováním osobních údajů – nedatovaným a nepodepsaným měl soud za prokázané znění této listiny, avšak nikoliv to, zda se s ní žalovaný skutečně seznámil.Obecnými principy posuzování a filozofie společnosti neměl soud za prokázané ničeho, neboť se jedná o interní listinu žalobkyně, která není závazná, a současně jí není prokazováno, zda žalobkyně v případu žalované dle těchto principů skutečně postupovala.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovanému byla zaslána tato výzva a že se mu dostala do dispozice.Listinou nazvanou: „Identifikované příjmy“ měl soud za prokázané znění této listiny, která je pouze interním dokumentem žalobkyně, dle které žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy ověřila měsíční příjmy žalovaného na základě „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“, kdy na základě tohoto ověření dospěla k čistému měsíčnímu příjmu ve výši , částka, . Není prokázáno, jakým konkrétním způsobem byly příjmy ověřeny, není prokázáno ani to, že k tomuto ověření skutečně došlo.Výpisem z bankovního účtu Kontomatik je prokázán příjem žalovaného, dále je prokázána řada dalších úvěrů, či žádostí o úvěry, současně je prokázáno, že výdaje, s nimiž žalobkyně počítala při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neodpovídají skutečnosti.5. Z výpisu řízení E a EXE bylo zjištěno, že proti žalovanému nebylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru zahájeno žádné exekuční řízení, po uzavření smlouvy o úvěru bylo proti žalovanému zahájeno jedno exekuční řízení.6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy měl za prokázané, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla poskytnuta částka v celkové výši , částka, z titulu předmětné smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel elektronicky. Totožnost žalovaného byla ověřena verifikační platbou. Žalobkyně neprokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy důsledně prověřila úvěruschopnost žalovaného, vycházela z nepřesných údajů, listiny nesprávně hodnotila a přehlédla další evidentní závazky žalovaného, které do posouzení nezapočetla. Žalovaný rozhodně neměl disponibilní příjem, k jakému žalobkyně dospěla, naopak jeho bankovní účet vykazoval standardně mínusový zůstatek. Žalovaný již v rámci svého účtu čerpal kontokorentní úvěr od své banky, který nebyl schopen vyrovnat. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného a poskytla úvěr osobě, o jejíchž majetkových poměrech neměla dostatek informací, a která nebyla v době uzavření úvěrové smlouvy evidentně úvěruschopná.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:8. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.9. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podl