ECLI: ECLI:CZ:OSMO:2024:32.C.334.2024.1 Datum: 2024-11-26 Předmět: 92 208,98 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1880 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 3005 z. č. 89/2012 Sb."] ["insolvence""bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru""zastavení řízení"]
O co šlo: 92 208,98 Kč s příslušenstvím (["§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1880 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 S)
1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu s úrokem z úvěru 30 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z titulu „Smlouvy o úvěru č. , číslo, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., se žalovanou dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách, za dobu trvání smlouvy uhradila celkem , částka, . Jelikož žalovaná porušila své smluvní povinnosti, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva a pohledávku ke dni , datum, zesplatnila. Dlužná částka byla dle žaloby tvořena dlužnou novou jistinou , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení, jak je podrobně popsáno výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek s přílohami ze dne , datum, , Seznamem postoupených pohledávek ze dne , datum, , Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Plnou mocí, Pověřením, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podacím lístkem. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 34 – 35 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I tohoto rozsudku. Současně doplnila svá žalobní tvrzení a uvedla, že úvěruschopnost žalované byla před uzavřením úvěrové smlouvy její právní předchůdkyní zkoumána na základě údajů, které jí poskytla sama žalovaná, tyto byly ověřeny výpisem z účtu žalované, dále byla žalovaná prověřena v dostupných registrech (NRKI, SOLUS). Úvěr byl žalované vyplacen bezhotovostně na její bankovní účet. Ke svým tvrzením navrhla žalobkyně listinné důkazy, které budou podrobněji rozebrány dále.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výrocích II a III tohoto rozsudku.4. Žalovaná se k věci nevyjádřila a svoji neúčast u ústního jednání soudu neomluvila.5. Skutkový stav tak, jak je podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a zejména jak je podrobněji popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, . doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patří žalované (na čl. 29) + Výpisem z běžného účtu žalované měl soud za prokázanou platbu od právní předchůdkyně žalobkyně žalované ve výši , částka, dne , datum, (na čl. 30 – 32). Shodně vyplývá rovněž z Dokladu o vyplacení úvěru předloženého žalobkyní. Z výpisu z bankovního účtu žalované dále vyplývají desítky plateb pro tipsport.cz, z toho je zřejmé, že žalovaná vynakládala vysoké částky na sázení, a proto nebyla schopna vyjít s příjmem ze zaměstnání a musela si dále půjčit. Její skutečné výdaje tak ve skutečnosti činily mnohem vyšší částku, než byla částka, z níž právní předchůdkyně žalobkyně pro posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela. Rovněž nebyly prověřeny další závazky žalované.Výpisem z úvěrového účtu – Přehled plateb měl soud za prokázané, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně , částka, .Návrh na uzavření Smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, , kterou žalovaná uzavřela elektronicky, měl soud za prokázané uzavření této smlouvy mezi účastníky, výši úvěru , částka, , celkovou cenu k zaplacení úvěru , částka, , tento měl být splacen ve 48. měsíčních splátkách. Úroky z úvěru byly sjednány ve výši 73,95 % ročně a roční procentuální sazba nákladů úvěru (tzv. RPSN) činila 104,95 %.Hodnocením klienta ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně disponovala informacemi o příjmu žalované ve výši , částka, měsíčně, zdrojem byla mzda/plat, výdaje byly spočteny životním minimem , částka, , výdaje na bydlení činily , částka, , disponibilní příjem proto činil , částka, . Žalovaná dále uvedla, že žije sama u rodičů, má maturitu, v zaměstnání není ve výpovědní lhůtě.Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby, a že se tato výzva prokazatelně dostala do dispozice žalované.Oznámením o prodlení s úhradou dluhu učiněné právní předchůdkyní žalobkyně ze dne , datum, měl soud za prokázané znění tohoto dopisu žalované, neměl však za prokázané, že listina byla skutečně doručena do dispozice žalované.Potvrzením o přijetí mzdy – částečnými výpisy z účtu žalované za období od října 2022 do ledna 2023 měl soud za prokázanou čistou mzdu žalované v těchto měsících.Výpisem záznamu z registru SOLUS (NRKI) ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná neprocházela s žádným záznamem.Výpisem z nebankovního registru klientských informací ze dne , datum, měl soud za prokázané skóre žalované 299, tj. byla klientem s vyšším rizikem, u kterého měl být úvěr buď výrazněji limitován nebo zamítán.6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který plně odpovídá žalobním tvrzením, jak byly podrobněji popsány výše, nicméně nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované pouze na základě jejích tvrzení, z nichž si ověřila jen tvrzení o příjmu, nijak však nezjistila skutečné výdaje žalované ani to, zda má nějaké další závazky. Tato tvrzení žalované jsou vyvrácena již výpisem z jejího bankovního účtu za jediný měsíc, z nějž je patrné, že žalovaná vynakládala finanční prostředky prakticky převyšující její příjem ze zaměstnání na sázení. Soud zjistil, že proti žalované nebylo v době před uzavřením úvěrové smlouvy zahájeno žádné exekuční řízení, po uzavření smlouvy o úvěru byla proti žalované zahájena čtyři exekuční řízení. Z toho je patrné, že žalovaná měla zřejmě v době uzavření smlouvy o úvěru další závazky, které se následně staly exekučně vymáhanými, a to do roka ode dne uzavření úvěrové smlouvy. Toto mohla právní předchůdkyně snadno zjistit, pokud by skutečně důkladně prověřila majetkovou situaci žalované a nespoléhala pouze na její tvrzení, a to zejména v tak zásadních údajích, jako jsou výdaje a další (splatné) závazky. Údaje uvedené hodnocení klienta ze strany žalované nebyly úplné, neboť evidentně záměrně zamlčela své dřívější nesplacené závazky a současně podcenila své výdaje. Žalovaná byla hodnocena účelově tak, aby se jevila jako úvěruschopná, byť z nebankovního registru klientských informací vycházela jako klient s poměrně vysokým rizikem. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:8. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotře