48 C 152/2024-28 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představují dle tvrzení strany žalující dlužné splátky ke dni zesplatnění ve výši , částka, (6 x měsíční splátka , částka, za 3 – 8/2023), zbývající dlužná jistina ve výši , částka, , poplatek za upomínku , částka, , účelně vynaložené náklady za oznámení o okamžité splatnosti , částka, , kapitalizované úroky z prodlení , částka, , smluvní pokuty za prodlení s úhradou dlužných splátek , částka, , smluvní pokuta za prodlení , částka, ve výši 0,1% denně z dlužné částky , částka, za dobu od , datum, do podání žaloby , datum, , se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , IBAN, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní zastoupené prodejcem , právnická osoba, , a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, k úhradě kupní ceny zboží. Celkem se žalovaná zavázala uhradit , částka, v pravidelných 36 měsíčních splátkách s úrokem 26,66% ročně. Úvěruschopnost byla ověřována, byly zkoumány veřejné registry, interní registry. Pro prodlení žalované s úhradou splátek byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn.2. Žalovaná se přes výzvu nevyjádřila ve věci samé.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.5. Dopis ze dne , datum, žalované je předžalobní upomínkou se základním skutkovým a právním rozborem.6. Smlouva o obchodním zastoupení č. , hodnota, ze dne , datum, prokazuje, že , právnická osoba, , je obchodním zástupce žalobkyně.7. Úvěrové podmínky č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.8. Poštovní arch ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalované.9. Potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru prokazuje, že byl úvěr vyplacen ve výši , částka, dne , datum, .10. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru neprokazuje nic podstatného rozhodnutí.11. Přehled plateb prokazuje, že žalovaná uhradila pouze první splátku , částka, dne , datum, .12. Sledování zásilek prokazuje, že byla odeslána zásilka žalované dne , datum, .13. Úvěrová smlouva č. , IBAN, byla uzavřena mezi účastníky řízení, žalobkyně zastoupena obchodním zástupcem – , Anonymizováno, , právnická osoba, , dne , datum, , předmětem byl úvěr ve výši , částka, na úhradu kupní ceny zboží za žalovanou. Žalovaná k sobě uvedla, že je , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , má příjem , částka, , domácnost má příjem , částka, , za bydlení platí , částka, , na ostatní úvěry hradí , částka, . Úvěr měla splácet v měsíčních splátkách po , částka, .14. Tabulka umoření neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.15. Dopis ze dne , datum, žalované je zesplatněním úvěru, dle dodejky si žalovaná zásilku nevyzvedla.16. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením v podstatné části. Mezi účastníky řízení byla uzavřena úvěrová smlouva, žalované byla na jejím základě vyplacena částka , částka, k úhradě kupní ceny zboží za žalovanou, žalovaná uhradila první splátku , částka, . Úvěruschopnost byla dle tvrzení zkoumána dotazy na řadu rejstříků, přes výzvu k tomu nebyl označen žádný důkazní prostředek, nebylo prokázáno ověření příjmů žalované.17. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:18. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.19. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.23. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.24. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.25. Stejn