12 C 26/2025-23 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalobce je provozovatelem distribuční soustavy a tedy držitelem licence na distribuci elektřiny. Pracovníky obchodní společností , právnická osoba, . zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům bylo dne 14. 11 .2023 při kontrole odběrného místa zjištěno, že žalovaná provádí na adrese , adresa, (dále jen „odběrné místo“) neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy a následkem tohoto jednání vznikl žalobci nárok na náhradu škody ve výši , částka, a nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši , částka, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalované byla ukončena smlouva o dodávkách elektřiny do odběrného místa. Z protokolu o kontrole odběrného místa z téhož data bylo zjištěno, že byla provedena kontrola elektroměrového rozvaděče umístěného na společné chodbě bytového domu v patře. V rozvaděči byl nalezen elektroměr výrobní číslo , hodnota, , v době pokusu o demontáž pracovníkem elektroměrové služby byl elektroměr nepřístupný, v době kontroly techniky , právnická osoba, . byl elektroměr nalezen, zkontrolován a po ověření situace demontován. Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny bylo zjištěno, že tento činí částku , částka, .5. Z čestného prohlášení soud zjistil, že žalobce za zjištění neoprávněného odběru zaplatil obchodní společnosti , právnická osoba, . částku , částka, představující prokazatelně nezbytně nutné vynaložené náklady společnosti , právnická osoba, . na zjištění neoprávněného odběru. Z faktury č. , hodnota, splatné dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky , částka, . Dále žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku – výzvu k úhradě náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ze dne , datum, .6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: dne , datum, bylo kontrolou odběrného místa zjištěno, že dochází k neoprávněnému odběru na odběrném místě v , adresa, , za zjištění neoprávněného odběru zaplatil žalobce obchodní společnosti , právnická osoba, . částku , částka, .7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Na základě učiněného závěru o skutkovém stavu a s odkazem na uvedená zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni podařilo předloženými důkazy prokázat, že žalovaná prováděla na odběrném místě neoprávněný odběr a v souvislosti s neoprávněným odběrem vznikla žalobkyni škoda v celkové výši , částka, . Z důvodu, že je žalovaná v prodlení s plněním svých povinností, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobce měl ve věci plný úspěch byla povinnost uhradit mu náklady řízení uložena žalované. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů právního zastoupení advokátem za 3 hlavní úkony právní pomoci po , částka, , 3 režijní paušály po , částka, dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH dle ust. § 137/3 o.s.ř.