ECLI: ECLI:CZ:OSMO:2025:15.C.95.2025.1 Datum: 2025-08-14 Předmět: 15 511 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb."] ["smlouva o zápůjčce""smlouva o půjčce""bezdůvodné obohacení""smlouva pracovní""smlouva nájemní""smlouva o úvěru"]
O co šlo: 15 511 Kč s příslušenstvím (["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb."])
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, s žalovanou , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované půjčku ve výši , částka, . Za to se žalovaná zavázala půjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši , částka, , to vše nejpozději do , datum, . Před uzavřením smlouvy o půjčce posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy o půjčce pouze , částka, . Žalovaná je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Žalobkyně však požaduje zaplacení pouze částky, která představuje bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované půjčku ve výši , částka, . Za to se žalovaná zavázala půjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši , částka, , to vše nejpozději do , datum, .5. Z karty zákazníka soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o půjčce posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalované. Jako příjmy žalované zjistila původní věřitelka částku , částka, představující příjmy z plného pracovního úvazku a jako jiné příjmy částku , částka, . Příjmy žalované ověřila původní věřitelka pracovní smlouvou a výplatními páskami. Jako měsíční výdaje žalované zjistila původní věřitelka částku , částka, . Výši měsíčních výdajů žalované původní věřitelka neověřila z nájemní smlouvy. V době uzavření smlouvy bydlela žalovaná v podnájemním bytě a byla zaměstnaná.6. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná na dluh ze smlouvy o zápůjčce celkem zaplatila , částka, .7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:8. Na základě uzavřené smlouvy o půjčce ze dne , datum, č. , hodnota, . poskytla původní věřitelka žalované půjčku ve výši , částka, . Za to se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši , částka, , to vše nejpozději do , datum, . Před uzavřením smlouvy o půjčce posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalované. Jako příjmy žalované zjistila původní věřitelka částku , částka, představující příjmy z plného pracovního úvazku a jako jiné příjmy částku , částka, . Příjmy žalované ověřila původní věřitelka pracovní smlouvou a výplatními páskami. Jako měsíční výdaje žalované zjistila původní věřitelka částku , částka, . Výši měsíčních výdajů žalované původní věřitelka neověřila z nájemní smlouvy. V době uzavření smlouvy bydlela žalovaná v podnájemním bytě a byla zaměstnaná. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy o půjčce pouze , částka, .9. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z.s.ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.10. Podle § 9 odst. 1 z.s.ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.11. Podle § 9 odst. 3 z.s.ú. spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.12. Podle § 9 odst. 4 z.s.ú. pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Na otázku, zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy, odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-679/2018 (OPR-, právnická osoba, . proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.16. V souzené věci původní věřitelka nejednala s odbornou péčí, když řádně neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Původní věřitelka sice ověřila část příjmů žalované ve výši , částka, prostřednictvím pracovní smlouvy a výplatních pásek, ale pokud jde o položku jiné příjmy ve výši , částka, , tak lze ze zákaznické karty zjistit, že se předchůdkyně žalobkyně spokojila pouze s tvrzením žalované. Ze zákaznické karty je přitom zřejmé, že mzda žalované představovala částku , částka, a běžné výdaje domácnosti žalované představovaly částku , částka, . Rozdíl mezi příjmy a výdaji tak představoval částku , částka, a neumožňoval tak 4 splátky v měsíci v částce , částka, . O tom nelze učinit než učinit závěr, že před uzavřením smlouvy o půjčce porušila původní věřitelka svou povinnost řádně zkoumat schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Důsledně tomu nelze než učinit závěr, že v okamžiku uzavření smlouvy č. , hodnota, Fair Credit nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalované (viz. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-679/2018 (OPR-, právnická osoba, . proti GK)) a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle příslušné právní úpravy.17. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, , jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle §