22 C 193/2025-26 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou jako zákazníkem dne , datum, . Žalobkyně se domáhala jednak nesplacené jistiny půjčky ve výši , částka, , dále kapitalizovaného smluvního úroku ve výši celkem , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, a dlužných poplatků ve výši , částka, . Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy , Anonymizováno, řádně ověřila schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů (Solus, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací).2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila.4. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne , datum, byla mezi , právnická osoba, . a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě níž , právnická osoba, . poskytla žalované dne , datum, půjčku ve výši , částka, (viz návrh a akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne , datum, , výpis z účtu žalované č. , č. účtu, vedeného , právnická osoba, . za období , datum, do , datum, ). Z předmětné smlouvy o půjčce soud zjistil, že byla stranami smlouvy sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 22,9 % ročně a sjednány měsíční splátky ve výši , částka, v počtu 18 splátek (viz smlouva o půjčce). Rovněž byl sjednán poplatek za pojištění schopnosti ve výši , částka, měsíčně započtený do měsíční splátky.5. Z formuláře , právnická osoba, . o údajích žalované jako žadatele soud zjistil, že k datu , datum, uvedená banka vycházela z údajů, že žalovaná je svobodná, zaměstnanec s uváděným příjmem , částka, , s deklarovanými výdaji na bydlení ve výši , částka, , na živobytí ve výši , částka, .6. Z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta vyhotoveného společností , právnická osoba, . soud zjistil, že banka při ověřování úvěruschopnosti žalované zjistila výši příjmu žalované, přičemž vycházela z údajů uvedených spotřebitelem a tyto nezávisle zhodnotila a ověřila s tím, že se soustředila na základní výši příjmu, aby předešla nevhodnému posouzení podle aktuálního pracovního příjmu, který by spotřebitel nemusel být v budoucnu schopen udržet. Deklarovaný příjem žalované ve výši , částka, ověřila s využitím „komplexního statistického nástroje“, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Deklarované výdaje banka navýšila na částku , částka, z důvodu obezřetnosti. Na splátku tak zbyla částka , částka, , která byla pro banku akceptovatelná. Banka učinila rovněž šetření v insolvenčním rejstříku, v databázi neplatných dokladů, v interním black listu, v externích úvěrových registrech.7. Z výpisu minutové půjčky č. účtu , Anonymizováno, soud zjistil následující skutečnosti: dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, poukázána částka , částka, označená jako minutová půjčka, dne , datum, došlo z účtu č. , č. účtu, k jediné splátce ve výši , částka, žalované půjčky.8. Dne , datum, byla mezi , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, ).9. Prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou o uhrazení dluhu odeslaná žalované dne , datum, byla žalovaná původním věřitelem vyzvána k zaplacení zesplatnění půjčky (viz prohlášení , právnická osoba, . ze dne , datum, ).10. Výzvou žalobkyně ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k zaplacení celého zesplatněného závazku do 7 dnů od odeslání výzvy (viz předmětná výzva včetně připojeného seznamu odeslaných předžalobních výzev dne , datum, ).11. Soud učinil skutkový závěr, že , právnická osoba, . jako právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě níž žalovaná převzala od , právnická osoba, . částku ve výši , částka, . Před uzavřením smlouvy žalovaná sdělila původnímu věřiteli své majetkové poměry v podobě měsíčního příjmu a pravidelných výdajů. Tyto údaje nebyly nijak osvědčeny. , právnická osoba, . tyto údaje prošetřila a ověřila pomocí svého komplexního statistického nástroje, rovněž přihlédla k negativním výstupům z insolvenčního rejstříku, databáze neplatných dokladů, interního black listu, úvěrových registrů. Dosud žalovaná z titulu předmětné půjčky splatila částku , částka, .12. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu spotřebitelskou podle § 1810 a násl. o. z.13. Podle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.14. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.15. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.16. S ohledem na skutečnost, že , právnická osoba, . jednala se žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu § 1810 a násl. o. z.17. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.18. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.19. Podle § 2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.20. Podle § 3 odst. 1 písm. c) z. o spotřebitelském úvěru je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.21. Podle § 75 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.22. V souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními je třeba předmětnou smlouvu o zápůjčce kvalifikovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru.23. Podle § 86 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru ve znění v době uzavřené předmětné smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.24. Podle § 86 odst. 2 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.25. Rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 bylo rozhodnuto: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k poru