22 C 268/2024-23 — Okresní soud v Mostě

1. V žalobě ze dne , datum, žalobkyně navrhovala, aby soud určil, že žalobce není vlastníkem předmětného vozidla, a to ode dne , datum, . Tvrdila, že dne , datum, byla mezi ní (prodávající) a žalovaným (kupujícím) uzavřena kupní smlouva na předmětné vozidlo, v níž se žalovaný zavázal podat návrh na zápis změny vlastníka a provozovatele v registru vozidel. Žalovaný však návrh na zápis změny nepodal a žalobkyně je tak stále zapsána v registru vozidel jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, z čehož pro ni ovšem plynou nepříznivé důsledky. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví vozidla spatřuje žalobkyně v hrozbě reálné újmy, neboť je v registru vozidel uvedena jako vlastník a provozovatel vozidla, aniž by měla možnost ovlivnit chování řidiče při dodržování pravidel provozu vozidla (odpovědnost za případné přestupky). Žalobkyně rovněž poukázala na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 114/20.2. Žalovaný s podanou žalobou souhlasil, resp. k ní ani k navrženému žalobnímu návrhu neměl námitek (viz písemné vyjádření žalovaného ze dne , datum, ).3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil.4. Z listinných důkazů soud zjistil: Z listiny „Kupní smlouva č. , Anonymizováno, “ ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně jako prodávající uzavřela s žalovaným jako kupujícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej a koupě předmětného vozidla, a to za kupní cenu , částka, . Žalovaný se smlouvou (čl. 1.4 smlouvy) zavázal, že zajistí nahlášení změny vlastnictví v evidenci motorových vozidel. Z protokolu o předání vozidla k předmětné kupní smlouvě soud zjistil, že dne , datum, žalovaný současně předmětné vozidlo převzal od žalobkyně včetně osvědčení o registraci vozidla (technický průkaz). Dne , datum, žalobkyně přesto podala žádost zápis změny vlastníka nebo provozovatele žalovaného silničního vozidla (viz uvedená žádost a doručenka datové zprávy). Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zajištění přepisu vozidla (viz rovněž potvrzení o podání upomínky na poště dne , datum, ).5. Soud na základě listinných důkazů učinil skutkový závěr, že žalobkyně uzavřela se žalovaným kupní smlouvu na předmětné vozidlo s tím, že žalovaný je povinen požádat o změnu vlastníka v evidenci vozidel. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, žalobkyně je v registru vozidel stále zapsána jako vlastník a provozovatel vozidla. Tento stav tak není v souladu se skutečným stavem, žalobkyně však nemůže zajistit provedení změny v registru vozidel, neboť nedisponuje vozidlem a osvědčením o registraci vozidla a žalovaný je pasivní.6. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.7. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.8. Podle § 1099 o. z. se vlastnické právo k věci určené jednotlivě převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.9. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, provádí zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem.10. 19. Podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. se žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu.11. Podle § 8 odst. 4 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. se k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla přiloží v případě převodu vlastnického práva osvědčení o registraci silničního vozidla.12. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka.13. Podle § 8a odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb. pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně.14. Podaná žaloba je žalobou na určení, soud se proto nejprve zabýval existencí naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva k vozidlu (§ 80 o. s. ř.). Z judikatury Nejvyššího soudu mj. plyne, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu je dán, jestliže bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006). Stav zapsaný v registru silničních vozidel je totiž podstatný např. z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupek podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, či povinnosti platit příspěvky v případě porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla).15. Z citovaného zákona č. 56/2001 Sb. je zjevné, že pokud žalobkyně nedisponuje osvědčením o registraci vozidla a žalovaný neposkytuje potřebnou součinnost, není žalobkyně objektivně schopna docílit změny zápisu vlastníka v registru silničních vozidel.16. Žalobkyně tak nemá jinou možnost než žalovat na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu. Bez požadovaného určení je právní postavení žalobkyně nadále nejisté a její (majetkové i jiné) zájmy jsou ohrožené. Je-li žalobkyně nadále zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel, přináší to právní nejistotu do jejích právních poměrů a může přinášet ohrožení jejích zájmů v souvislosti s důsledky povinností, které má vlastník vozidla, a které mohou být jinými subjekty vymáhány po vlastníku (provozovateli) vozidla a to právě za situace, kdy nemá možnost nakládání s ním jakkoliv ovlivnit.17. Lze tedy shrnout, že naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnictví ve smyslu § 80 o. s. ř. je dán.18. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli kupní smlouvu podle § 2079 a násl. o. z. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.19. Žalobkyně žalobou sledovala cíl vymazání údaje o tom, že vlastníkem vozidla je ona sama, aby předešla nepříznivým důsledkům, které jsou s tím spojeny, a docílila alespoň částečného souladu registru se skutečným stavem. Na tuto problematiku lze tak rovněž nahlížet z pohledu ochrany osobních údajů. Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 114/20 ze dne 9. 11. 2021 poukázal na body 22 a násl. rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 254/2016 ze dne 6. 12. 2016, podle kterého lze připustit odstranění údajů v registru vozidel i na žádost osoby, která je jako vlastník v registru vozidel evidována, ale prokáže, že skutečným vlastníkem již není. Pro to je však třeba správnímu orgánu doložit pravomocný rozsudek civilního soudu o určení, že daná osoba vlastníkem vozidla není. Judikatura správních soudů dovoluje odstranit údaje o vlastníkovi vozidla a nedoložení dokumentů v řízení o žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla, neposkytl-li nový nebo dosavadní vlastník vozidla dostatečnou součinnost, tak nelze považovat za překážku pro to, aby se dosavadní vlastník nemohl domoci odstranění evidovaných údajů o své osobě, nejsou-li v souladu se skutečností.20. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto určil, že žalobkyně není vlastníkem vozidla.21. O náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.22. Plně