32 C 338/2024-35 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s kapitalizovaným úrokem , částka, , s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení , částka, a se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru , Anonymizováno, . , číslo, “, kterou uzavřela žalobkyně se žalovaným, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec s možností čerpání až do výše , částka, . Žalovaný úvěr čerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel dohodnutým způsobem, žalobkyně využila svého oprávnění a ke dni , datum, prohlásila úvěr za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Dlužná částka byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou úvěru , částka, , poplatkem za pojištění, vedení a zesplatnění účtu , částka, a sankčním poplatkem , částka, . Žalobkyně se dále domáhala úhrady zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou specifikovány výše.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Žádostí o úvěr , Anonymizováno, ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný požádal prostřednictvím svého internetového bankovnictví o úvěr s úvěrovým rámcem , částka, , kdy uvedl, že žije v pronajatém domě/bytě, má , Anonymizováno, vzdělání, je svobodný, pracuje s příjmem , částka, čistého měsíčně, celkové měsíční příjmy domácnosti uvedl částkou , částka, . Dále uvedl, že nevyživuje žádnou nezaopatřenou osobu a nesplácí žádné závazky.Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro spotřebitelský splátkový revolvingový úvěr – Expres plus ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovanému byly poskytnuty veškeré zákonem předpokládané informace před uzavřením smlouvy o úvěru.Smlouvou o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru – , Anonymizováno, , číslo, ze dne , datum, – měl soud za prokázané znění této smlouvy, zejména výši úvěru , částka, , který měl být čerpán , datum, . Úvěr měl být splácen v 87 splátkách, celkem mělo být zaplaceno , částka, , úrok byl sjednán ve výši 13,20 % a roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 14,51 %.Výpisem z úvěrového účtu ze dne , datum, + Listinou nazvanou: „Amortizace“ + Platební historií měl soud za prokázané čerpání úvěru, jeho splácení a strukturu aktuálního dluhu.Základními produktovými podmínkami spotřebitelského splátkového úvěru účinnými od , datum, měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Výpisem z běžného účtu žalovaného za období , Anonymizováno, měl soud za prokázané, že žalobkyně disponovala přesnými informacemi a pohybech na účtu žalovaného, který pro něj vedla.Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, + Podacím archem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně v souladu s úvěrovou smlouvou přistoupila k zesplatnění pohledávky a že jej řádně oznámila žalovanému.Vyjádřením k procesu posouzení úvěruschopnosti – , Anonymizováno, , číslo, ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného.Předžalobní upomínkou dle ustanovení § 142 o. s. ř. učiněnou zástupcem žalobkyně ze dne , datum, + Podacím archem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného opětovně k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby a tato předžalobní výzva se žalovanému dostala do dispozice tak, že mu byla zaslána na adresu jeho trvalého pobytu.Těmito důkazy byla tvrzení žalobkyně zcela prokázána.4. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácel. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit řádně a včas nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.5. Ohledně úroků z úvěru soud neaplikoval ustanovení § 122 odst. 4 zák. 257/2016 Sb. účinného od , datum, , v platném znění, který je omezeno úročení sjednaným úrokem z úvěru pouze na dobu 90 dnů ode dne prodlení, neboť v tomto případě byl úrok z úvěru nižší než zákonný úrok z prodlení v rozhodném období.6. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) ve znění účinném do , datum, , neboť tyto úkony byly učiněny v době před nabytím novely AT (§ 15 AT v platném znění), třemi paušálními náhradami po , částka, dle § 13 odst. 4 AT a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.