32 C 4/2025-43 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, kterou uzavřela žalobkyně se žalovanou dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen v celé výši dne , datum, . Žalovaná úvěr vyčerpala, řádně jej však nesplatila v dohodnutém termínu, splatnost úvěru nastala ke dni , datum, . Žalovaná ničeho neuhradila. Dlužná částka byla dle žaloby tvořena neuhrazenou jistinou , částka, , smluvní pokutou (5 x , částka, ), tj. , částka, a poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, , celková dlužná částka proto činila , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení, jak je specifikováno výše.2. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez jednání podle § 115a o. s. ř.3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o podnikatelském úvěru č. , číslo, kterou žalovaná podepsala dne , datum, elektronicky pomocí SMS kódu, měl soud za prokázané uzavření této smlouvy mezi účastníky řízení. Předmětem byl úvěr žalované, který byl označen pomocí identifikačního čísla, místa podnikání, bylo uvedeno i číslo jejího bankovního účtu, žalovaná byla tedy označena jako podnikatel – fyzická osoba podnikající dle živnostenského oprávnění. Předmětem byl úvěr ve výši , částka, na 70 dní s poplatkem ve výši 1 % denně za každý den čerpání úvěru. Splatnost úvěru byla stanovena na , datum, . Žalovaná měla úvěr splatit nejpozději do dne splatnosti úvěru. Za poskytnutí úvěru měl být žalované podle čl. 5.2 smlouvy účtován poplatek za poskytnutí úvěru v souladu s čl. III smlouvy ve výši 1% z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. V případě prodlení žalovaného se splacením úvěru trvajícího více než 90 dnů, bude žalovanému počínaje od 91. dne trvání jeho prodlení účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,02 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru. Dále bylo dle čl. VIII Prodlení a sankce stanoveno, že v případě prodlení žalované s úhradou úvěru nebo jakékoli jeho dílčí části po dni splatnosti úvěru je žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu 0,1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně a úroky z prodlení z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru, a to v případě prodlení (i) trvajícího do 90 dní ode dne splatnosti úvěru (včetně) ve výši 0,5 % denně, či (ii) trvajícího více než 90 dní ode dne splatnosti úvěru ve výši 0,02 % denně. Úrok z prodlení a smluvní pokutu byla žalovaná povinna hradit od vzniku prodlení, tj. od prvního dne po dni splatnosti úvěru do jeho úplného zaplacení. Dále bylo ve smlouvě stanoveno, že vznikem nároku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty a úroku z prodlení a smluvní pokuty není jakkoli dotčena (chybí zbytek smluvního ustanovení).Kopií občanského průkazu žalovaného měl soud za prokázané, že touto listinou žalobkyně disponuje.Listinou , Anonymizováno, měl soud za prokázané, že žalovaná uhradila z účtu uvedeného ve smlouvě , částka, .Odpovědí banky , právnická osoba, ., ze dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, byl veden na jméno žalované jakožto fyzické osoby (nepodnikatele) +Výpisem z tohoto účtu měl soud za prokázanou platbu od žalobkyně žalované ve výši , částka, dne , datum, .Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje, mezi žalobkyní a žalovanou jakožto podnikatelem byla uzavřena úvěrová smlouva, žalovaná čerpala úvěr ve výši , částka, , nesplatila ničeho, zaplatila žalobkyni nicméně verifikační platbu ve výši , částka, . Poplatek za poskytnutí úvěru tak činí více než 160 %, když je za 70 dní trvání úvěru účtován ve výši 1 % denně a následně po dobu 90 dní prodlení další 1 % denně. Dále byla žalovaná povinna hradit dle smlouvy i smluvní úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru po dobu 90 dní (tedy 45 % z nesplacené jistiny úvěru za 90 dní) a smluvní pokutu 36,5 % ročně z nesplacené jistiny úvěru. Roční procentní sazba nákladů úvěru činila 862 %. Žalovaná smlouvu sjednala jako fyzická osoba podnikající, finanční prostředky byly nicméně poskytnuty na bankovní účet, který měla zřízen jako fyzická osoba nepodnikající.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda.8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku.9. Podle ust. § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.10. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019 jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Uzavřel-li podnikatel fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek § 433 o. z. Práva dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy poskytující ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele podle § 433 o. z. nezbavuje podnikatele, je-li v závazku slabší stranou, ani ustanovení § 1797 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, dopadá působnost právní úpravy o adhezní kontraktaci i na vztahy mezi podnikateli (nevyloučí-li si ji strany za splnění zákonných předpokladů podle § 1801 o. z.). Pouhá nepřiměřenost úplaty, tedy i úroku, však předmětem přezkumu právní úpravou adhezních smluv (prostřednictvím § 1800 odst. 2 o. z.) být nemůže. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, nepůjde v otázce samotné výše úroku bez naplnění dalších zákonných předpokladů § 433 o. z. o důvodnou aplikaci tohoto ustanovení.11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.12. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.13. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.14. Soud se v dané věci nejprve zabýval platností smlouvy o úvěru, neboť k případné absolutní