32 C 452/2024-43 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu Smlouvy o podnikatelském úvěru č. , číslo, , kterou uzavřela žalobkyně se žalovanou dne , datum, elektronicky, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen v celé výši do 70 dnů ode dne čerpání úvěru. Žalovaná úvěr vyčerpala, řádně jej však nesplatila v dohodnutém termínu, splatnost úvěru nastala ke dni , datum, . Dlužná částka byla dle žaloby tvořena neuhrazenou jistinou , částka, , smluvní pokutou (5 x , částka, ), tj. , částka, a poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, , tj. celkem , částka, , odečtena byla úhrada žalované , částka, , celková dlužná částka proto činila , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení, jak je specifikováno výše.2. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez jednání podle § 115a o. s. ř.3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, ., ze dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, byl veden na jméno žalované jakožto fyzické osoby (nepodnikatele) + Výpisem z tohoto účtu měl soud za prokázanou platbu od žalobkyně žalované ve výši , částka, dne , datum, (shodně vyplývá též z interní listiny právní předchůdkyně žalobkyně – potvrzení o provedené platbě). Dále tímto výpisem z účtu měl soud za prokázané, že žalovaná nepoužila finanční prostředky na úhradu ničeho souvisejícího s podnikáním (jak bylo sjednáno ve smlouvě), avšak za účelem , Anonymizováno, , kdy takto žalovaná vsadila různé částky v řádu , Anonymizováno, korun, přičemž těchto sázek bylo pouze v měsíci , Anonymizováno, , kdy uzavřela smlouvu o úvěru, téměř , Anonymizováno, , tzn. žalovaná se věnovala , Anonymizováno, , dále z tohoto výpisu soud zjistil, že žalovaná si v témže měsíci vzala několik dalších úvěrů od nebankovních společností. Dle názoru soudu se tím žalovaná dostala do dluhové pasti.Potvrzením o provedené platbě ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně odeslala žalované na výše uvedený účet částku , částka, .Smlouvou o podnikatelském úvěru č. , číslo, , kterou žalovaná podepsala dne , datum, elektronicky pomocí SMS kódu, měl soud za prokázané uzavření této smlouvy mezi účastníky řízení. Předmětem byl úvěr žalované, která byla označena pomocí identifikačního čísla, místa podnikání, bylo uvedeno i číslo jejího bankovního účtu, žalovaná byla tedy označena jako podnikatel – fyzická osoba podnikající dle živnostenského oprávnění. Předmětem byl úvěr ve výši , částka, na 70 dní s poplatkem ve výši 1 % denně za každý den čerpání úvěru. Splatnost úvěru byla stanovena na , datum, . Žalovaná měla úvěr splatit v pěti splátkách po čtrnácti dnech po , částka, , tyto splátky byly tvořeny jistinou , částka, a poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, . Za poskytnutí úvěru měl být žalované podle čl. V. odst. 5.3 smlouvy účtován poplatek za poskytnutí úvěru v souladu s čl. III. smlouvy ve výši 1 % z částky úvěru denně, a to nezávisle na již vrácené částce jistiny úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru až do dne splatnosti úvěru. V případě prodlení žalované se splacením úvěru trvajícího do 90 dnů (včetně), bude žalované účtován poplatek za poskytnutí Úvěru ve výši 1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně; v případě prodlení přesahujícího 90 dnů měl být žalované účtován počínaje 91. dnem prodlení poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně dle článku V. odst. 5.3. Dále bylo dle čl. VIII. Prodlení a sankce stanoveno, že v případě prodlení žalované s úhradou jakékoli jednotlivé splátky je žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, – viz čl. 8.1 smlouvy o úvěru. V případě prodlení žalované s úhradou úvěru nebo jakékoli jeho dílčí části po dni splatnosti byla žalovaná povinna hradit podle čl. 8.2 smlouvy o úvěru: úroky z prodlení – v případě prodlení (i) trvajícího do 90 dní ode dne splatnosti úvěru (včetně) ve výši 0,5 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně, či (ii) trvajícího více než 90 dní ode dne splatnosti úvěru ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně; a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. Úrok z prodlení a smluvní pokutu byla žalovaná povinna hradit od vzniku prodlení, tj. od prvního dne po dni splatnosti úvěru do jeho úplného zaplacení. Vznikem nároku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení a smluvní pokuty není jakkoli dotčena povinnost žalované hradit poplatek za poskytnutí úvěru dle čl. V. smlouvy o úvěru (čl. 8.3 smlouvy o úvěru).Kopií občanského průkazu žalované měl soud za prokázané, že touto listinou žalobkyně disponuje.Listinou „payments info“ měl soud za prokázané, že žalovaná uhradila z účtu uvedeného ve smlouvě , částka, .Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalované dostala do dispozice.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje, mezi žalobkyní a žalovanou jakožto podnikatelem byla uzavřena úvěrová smlouva, žalovaná čerpala úvěr ve výši , částka, , nesplatila ničeho. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán prakticky 200 % z celkové částky úvěru, když je za 70 dní trvání úvěru účtován ve výši 1 % denně a následně po dobu 90 dní prodlení další 1 % denně. Dále byla žalovaná povinna hradit dle smlouvy i smluvní úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru po dobu 90 dní (tedy 45 % z nesplacené jistiny úvěru za 90 dní) a smluvní pokutu 36,5 % ročně z nesplacené jistiny úvěru. Roční procentní sazba nákladů úvěru činila 862 %. Žalovaná smlouvu sjednala jako fyzická osoba podnikající, finanční prostředky byly nicméně poskytnuty na bankovní účet, který měla zřízen jako fyzická osoba nepodnikající.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda.8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku.9. Podle ust. § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.10. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019 jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Uzavřel-li podnikatel fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit, že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek § 433 o. z. Práva dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy poskytující ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele podle § 433 o. z. nezbavuje podnikatele, je-li v závazku slabší stranou, ani ustanovení § 1797 o. z. Je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, dopadá působnost p