32 C 56/2025-28 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě žádosti č. , hodnota, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu, který byl sjednán ve výši , částka, . Žalovaný úvěr čerpal, řádně jej však nesplácel dohodnutým způsobem a dostal se do prodlení s úhradou více než dvou splátek, žalobkyně proto využila svého oprávnění, úvěr zesplatnila ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Žalovaná částka , částka, je tvořena jistinou , částka, , řádným úrokem , částka, , úrokem u prodlení , částka, a poplatky , částka, .2. Žalobkyně doplnila na výzvu soudu svá žalobní tvrzení o zjišťování úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela za informací, které jí poskytl sám žalovaný, tyto si dále ověřila v dostupných evidencích. Žalobkyně k těmto tvrzením předložila k důkazu listiny, které budou podrobněji rozebrány dále.3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o převodu portfolia z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni ze dne , datum, a Výpisem notářského zápisu ze dne , datum, . Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto uzavřel, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez nařízení jednání podle § 115 o. s. ř.5. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne , datum, měl soud za prokázané uzavření této smlouvy, dle níž měla právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr s možností opakovaného čerpání, tzv. revolvingový úvěr, až do výše , částka, , a žalovaný jej měl dohodnutým způsobem splácet, minimální splátka činila 5 % z dlužné částky měsíčně. Úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně, RPSN činila 30,28 %Protokolem o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od Hello bank! ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného ke dni poskytnutí úvěru.Výpisem z úvěrového účtu měl soud za prokázané čerpání úvěru žalovaným a současně za prokázanou strukturu dluhu a jeho výši – viz 1. odstavec odůvodnění tohoto rozsudku.Produktovými podmínkami pro revolvingové úvěry měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Základními informacemi o úvěru a jeho splácení – dopisem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně výslovně upozornila žalovaného na podrobnosti ohledně splácení úvěru a sdělila mu tímto uzavření smlouvy i s jejími parametry.„Poslední výzvou k úhradě dlužné částky a podmíněným odstoupením od úvěrové smlouvy“ ze dne , datum, a Rozhodnutím o okamžité splatnosti (výzva k okamžitému splacení celého dluhu) ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila žalovanému ukončení smlouvy a vyzvala jej k úhradě, následně jej informovala o zesplatnění úvěru a upozornila jej na důsledky.Výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby.Podklady pro soudní jednání ze dne , datum, měl soud za prokázanou výši a strukturu dluhu a rovněž průběh splácení úvěru žalovaným.Tím byla tvrzení žalobkyně zcela prokázána.6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, který plně odpovídá tvrzením žalobkyně uvedeným v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku, a proto na ně soud odkazuje. Soud dále zjistil, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy nevycházela pouze z informací, které uvedl sám žalovaný, ale současně z výsledků lustrace v dostupných evidencích a z podrobné znalosti příjmů a výdajů žalovaného.7. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s možností opakovaného čerpání do výše , částka, , a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný, byť úvěr čerpal, jej řádně nesplácel dohodnutým způsobem. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr žalobkyni řádně a včas splácet nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.Ohledně úroků z úvěru soud neaplikoval ustanovení § 122 odst. 4 zák. 257/2016 Sb. účinného od 1. 11. 2016, v platném znění, podle kterého platí, že: „U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší“, neboť v tomto případě žalobkyně požaduje úrok z úvěru ve výši odpovídající v rozhodném období zákonnému úroku z prodlení.8. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, který měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny: soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích a dvěma paušálními náhradami výdajů po , částka, , tj. , částka, , jde o paušální náhradu nezastoupeného účastníka, když se nejedná o vztah mezi podnikateli dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.