44 C 111/2024-25 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení ve výroku uvedené částky s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne , datum, nájemní smlouvu, podle které byla žalovaná oprávněna užívat byt č. , hodnota, v domě žalobkyně č.p. , adresa, . Nájemní poměr skončil uplynutím doby dne , datum, . Nájemné činilo částku , částka, měsíčně. Žalovaná byt užívala i po skončení nájmu, a to od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, a za tyto měsíce nezaplatila za užívání bytu ničeho. Dále žalovaná za období od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, spotřebovala na službách spojených s užíváním bytu částku , částka, , zálohově však uhradila pouze , částka, , dluží tedy , částka, .2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Žalovaná pouze požádala o možnost splácení dlužné částky, argumentovala tím, že odešla z dětského domova, nebyla přiopravena se sama o sebe postarat, nyní se chystá nastoupit do pracovního poměru.4. Na základě předložených listin zjistil soud následující skutkový stav:5. Z nájemní smlouvy č. 2022/LI/0050 ze dne , datum, soud zjistil, že se žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva k výše uvedenému bytu, a to s účinností od , datum, na dobu určitou 1 měsíc.6. Podle evidenčního listu žalobkyně ze dne , datum, byla žalovaná povinna platit nájemné , částka, a na službách spojených s nájmem bytu částku , částka, .7. Z opisu karty úhrad nájemného za období od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že žalované vznikl nedoplatek za užívání bytu v celkové výši , částka, a na službách spojených s užíváním bytu za období od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, v celkové výši , částka, .8. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně doručenky vyplývá, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužných částek před podáním žaloby.9. S ohledem na výše uvedené soud učinil skutkový závěr, že žalovaná v období uvedeném v žalobě (tj. v měsících , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) užívala shora uvedený byt i po skončení nájmu. Z toho důvodu byla povinna platit v celém období částku odpovídající dříve sjednanému nájmu, tj. , částka, měsíčně. Žalovaná za užívání bytu v těchto měsících nic nezaplatila a dluží žalobkyni též nedoplatek z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši celkem , částka, . Celkem žalovaná dluží , částka, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, + , Anonymizováno, , Anonymizováno, ).10. Po stránce právní na projednávanou věc dopadají ustanovení o nájemní smlouvě obsažená v § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Právo na zaplacení částky odpovídající výši ujednaného nájemného i za měsíce po skončení nájemního vztahu, kdy žalovaná užívala byt bez právního důvodu, plyne z § 2295 o.z. Právo na zaplacení úroku z prodlení plyne z § 1970 a násl. o.z.11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.12. Soud uložil žalované zaplatit dlužnou částku ve lhůtě tří měsíců. Soud zohlednil, že žalovaná pobývala do své zletilosti v dětském domově a dluží nájemné za měsíce navazující na dobu jejího propuštění z něj (tato skutečnost je soudu známa z jeho úřední činnosti), kdy se bezpochyby octla v pro ni nové a náročné životní situaci. Na straně druhé žalovaná nereagovala na žádost soudu o sdělení aktuálních osobních a majetkových poměrů a soud nemohl posoudit, zda je namístě uložit plnění ve splátkách tak, aby žalovaná měla reálně možnost dluh splnit v přiměřené době korespondující též s oprávněnými zájmy žalobkyně. Soud z těchto důvodů žádosti o splátky nevyhověl, ale zvolil delší než obvyklou lhůtu k plnění, aby měla žalovaná možnost se s dluhem vypořádat (týká se i nákladů řízení). Současně je soud toho názoru, že uvedená lhůta není nepřiměřená s přihlédnutím k oprávněným zájmům žalobkyně.13. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, které činí celkem , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, , náhrady nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .