46 C 298/2024-43 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně podala dne , datum, u Okresního soudu v , adresa, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž uplatnila peněžité pohledávky na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím.2. Dle žaloby byla mezi společností , právnická osoba, a žalovaným uzavřena dne , datum, smlouva o zápůjčce (smlouvu o spotřebitelském úvěru) č. , číslo, , na základě níž společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému zápůjčku ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky společnosti , právnická osoba, vrátit společně s částkou , částka, , jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , částky za zpracování , částka, a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal splatit dluh v 45 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný splatil pouze , částka, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny , částka, , poplatku , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroku ve výši 18,47 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.3. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena dne , datum, do vlastních rukou, nevyjádřil a zůstal zcela nečinný.4. Postupem podle § 115a odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, kdy žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas v podaném návrhu, žalovaný byl soudem vyzván k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s poučením, pokud se žalovaný nevyjádří ve stanovené lhůtě 7 dnů, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Ze zákaznické karty ke smlouvě o zápůjčce ze dne , datum, okresní soud zjistil, že žalovaný o sobě uvedl, že bydlel v blíže nespecifikovaném nájemním bydlení, uvedl učňovské vzdělání, byl svobodný, o zápůjčku žádal na běžné výdaje domácnosti. Žalovaný měl být zaměstnaný jako , Anonymizováno, ve výrobě ve společnosti , právnická osoba, s čistým příjmem ve výši , částka, měsíčně. Výdaje žalovaného údajně činily , částka, měsíčně. Doklady o příjmech žalovaného žalobkyně okresnímu soudu nepředložila.6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:7. Ze smlouvy o zápůjčce č. , číslo, ze dne , datum, vyplývá, že žalovanému byla společností , právnická osoba, poskytnuta zápůjčka ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal splácet v 45 týdenních splátkách po , částka, . Celkem měl žalovaný splatit , částka, .8. Dle sdělení žalobkyně žalovaný splatil na poskytnuté zápůjčky pouze celkem , částka, .9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z oznámení o postoupení z téhož dne vyplývá, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni. Oznámení ze dne , datum, bylo dle podacího lístku odesláno.10. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou ze dne , datum, .11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.12. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 [Právní rozhledy 21/2018 s. 757] či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).16. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 [3225/2015 Sb. NSS]).17. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008/48/ES. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008/48/ES vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z 27. 3. 2014 ve věci C-565/12 – LCL Le Crédit Lyonnais SA v. Fesih Kalhan [Právní rozhledy 12/2014 s. 452]).18. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.19. K výkladu § 86 Z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18 (, Anonymizováno, -, právnická osoba, . v. , Anonymizováno, ), přičemž dovodil, že ustanovení § 86 z. s. ú. je nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.20. Okresní soud shrnuje, že konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury So