48 C 107/2025-31 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující nová jistina úvěru ve výši , částka, , smluvní pokuta za prodlení se splátkami , částka, , smluvní pokuta za prodlení po zesplatnění , částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 48měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný uhradil 18 splátek řádně, pak se dostal do prodlení, úvěr byl zesplatněn, pak uhradil ještě dalších 5 splátek. Celkem uhradil žalovaný , částka, . Úvěruschopnost byla posuzována.2. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé.3. Před prvním jednáním ve věci samé žalobkyně vzala žalobu částečně zpět v rozsahu výroku ad I, soud proto řízení zastavil v tomto rozsahu dle § 96 o.s.ř. aniž zjišťoval stanovisko žalovaného. Soud pouze opravil zjevnou chybu v psaní v částečném zpětvzetí, kdy byly požadovány úroky z prodlení do zaplacení z částky , částka, , přestože jistina byla , částka, .4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.5. Dodejka ze dne , datum, prokazuje, že byl toho dne doručen dopis žalovanému.6. Dodatek č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.7. Kopie OP žalovaného prokazuje, že jí žalobkyně disponuje.8. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje, že byla částka , částka, poukázána na účet žalovaného dne , datum, .9. Dopis ze dne , datum, je předžalobní upomínkou žalovanému.10. Hodnocení klienta prokazuje, že žalovaný měl finanční potřebu , částka, , úvěr byl ve výši , částka, , příjmy žalovaného měly být , částka, , životní minimum , částka, , náklady na bydlení , částka, . Žalovaný uvedl konkrétního zaměstnavatele, má , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Disponibilní příjem , částka, .11. Základní informace o klientovi neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.12. Klientská karta prokazuje, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením 14. splátky. Předchozí splátky uhradil v termínu.13. NRKI report prokazuje, že žalovaný má skóre 287, což je Kategorie I, nízké body, vyšší riziko, úvěr je výrazně limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.14. Oznámení o provedení příkazu prokazuje, že , datum, byla žalovanému připsána na účet mzda od zaměstnavatele ve výši , částka, .15. Oznámení o provedení příkazu prokazuje, že , datum, byla žalovanému připsána na účet mzda od zaměstnavatele ve výši , částka, .16. Oznámení o provedení příkazu prokazuje, že , datum, byla žalovanému připsána na účet mzda od zaměstnavatele ve výši , částka, .17. Oznámení o provedení příkazu prokazuje, že , datum, byla žalovanému připsána na účet mzda od zaměstnavatele ve výši , částka, .18. Oznámení o provedení příkazu prokazuje, že , datum, byla žalovanému připsána na účet mzda od zaměstnavatele ve výši , částka, .19. Oznámení ze dne , datum, žalovanému prokazuje, že byl žalovaný upomenut o zaplacení splátky, neboť se dostal do prodlení a úvěr byl zesplatněn.20. Podací arch ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalovanému.21. Potvrzení o licenci žalobkyně neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.22. Prohlášení klienta neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.23. Předsmluvní formulář prokazuje, že žalovaný byl seznámen s parametry úvěru před poskytnutím úvěru.24. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru / Smlouva o úvěru č. , hodnota, byla uzavřena mezi účastníky řízení dne , datum, , předmětem byl úvěr ve výši , částka, , který měl žalovaný splatit v 48měsíčních splátkách po , částka, .25. SOLUS report neprokazuje nic o žalovaném, neboť neobsahuje žádné záznamy.26. Oznámení o schválení úvěru prokazuje, že bylo žalovanému oznámeno, že žalobkyně akceptovala jeho návrh na uzavření úvěrové smlouvy.27. Technický popis uzavření smlouvy neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.28. Dopis ze dne , datum, žalovanému je upomínkou o zaplacení.29. Dopis ze dne , datum, žalovanému je upomínkou o zaplacení.30. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, tedy dne , datum, byla uzavřena smlouva o úvěru mezi účastníky řízení, žalovanému bylo vyplaceno , částka, , celkem uhradil , částka, . Úvěruschopnost byla posuzována ze mzdy žalovaného, která se pohybovala kolem , částka, měsíčně. Výdaje byly žalovaným pouze tvrzeny. Report NRKI hodnotil žalovaného jako rizikového a doporučoval omezit výši úvěru, případně úvěr neposkytnout. Žalovaný potřeboval , částka, , úvěr dostal pouze ve výši , částka, .31. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:32. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.33. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.34. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.35. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.36. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.37. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.38. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobní