ECLI: ECLI:CZ:OSMO:2025:48.C.115.2025.1 Datum: 2025-07-30 Předmět: 69 629,12 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2006 Sb."] ["postoupení pohledávky""insolvence""bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: 69 629,12 Kč s příslušenstvím (["§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2006 Sb."])
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, a poplatky , částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi , právnická osoba, , a žalovanou jíž byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši , částka, , který žalovaná řádně a včas nehradila. Celkem žalovaná uhradila , částka, . Úvěr vyčerpala v celkové výši , částka, . Úvěruschopnost byla posuzována.2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.3. Žalovaná se přes výzvu nevyjádřila ve věci samé.4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.6. Kopie OP žalované včetně žalované s OP prokazují, že jí žalobkyně disponuje.7. Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, mezi , právnická osoba, , a žalovanou prokazují, že smlouva o úvěru byla uzavřena dne , datum, , předmětem byl bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, žalované s opakovaným čerpáním s měsíčními splátkami.8. Standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazuje, že byly žalované poskytnuty informace o spotřebitelském úvěru.9. Dopis ze dne , datum, žalované je oznámením o postoupení žalované pohledávky žalobkyni.10. Přehled plateb prokazuje, že žalovaná celkem uhradila , částka, a úvěr čerpala v celkové výši , částka, , což prokazují i 4 Potvrzení o provedení transakce. Úvěr byl čerpán na účet žalované.11. Podací lístek ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalované.12. Podací lístek ze dne , datum, prokazuje odeslání dopisu žalované.13. Dopis ze dne , datum, žalované je předžalobní upomínkou.14. Dopis ze dne , datum, žalované je opakovanou výzvou k úhradě.15. Potvrzení o uhrazení úplaty za postoupení pohledávky prokazuje, že byla uhrazena cena za postoupené pohledávky.16. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, a Seznam postoupených pohledávek prokazují, že , právnická osoba, , postoupil i žalovanou pohledávku žalobkyni.17. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.18. Doklady o zaslaní PINů neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.19. Výpis z Portál péče o zákazníky prokazuje, že k žalované byly evidovány osobní informace, maximální nabízená částka , částka, , žalovaná byla ověřena prostřednictvím bankovního ověření, úvěr jí byl ve výši , částka, schválen.20. Žádost klienta prokazuje, že byly zřejmě problémy s , Anonymizováno, , soudu každopádně žádný výpis z , Anonymizováno, nebyl předložen.21. Schválená žádost prokazuje, že bylo žalované oznámeno, že jí byla schválena žádost o úvěr s kreditním limitem , částka, .22. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, ohledně uzavření úvěrové smlouvy, čerpání úvěru v celkové výši , částka, a jeho úhrad v celkové výši , částka, a postoupení žalované pohledávky žalobkyni. Co se týče posuzování úvěruschopnosti nebyly přes výzvu označeny žádné důkazní prostředky, které by prokazovaly příjmy a výdaje žalované, či její pracovní poměr.23. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:24. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.25. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.26. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.27. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.28. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.29. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.30. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaj