48 C 152/2024-53 — Okresní soud v Mostě

1. Soud ve věci rozhodl rozsudkem dne , datum, , kdy opomenul ve výroku rozhodnout o úrocích z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně a domáhala se v rámci odvolání přiznání úroků z prodlení.3. Prvostupňový soud rozhodl dle pokynu odvolacího soudu doplňujícím rozsudkem, když takto bylo třeba dle odvolacího soudu dle obsahu posoudit odvolání žalobkyně, aby byl zcela vyčerpán předmět řízení., právnická osoba, rozhodnutí doplňujícím rozsudkem nebylo třeba provádět žádné další důkazní prostředky, když soud v plném rozsahu ohledně zjištěného skutkového stavu a jeho právního posouzení odkazuje na původní rozsudek.5. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř., neboť s tímto postupem účastníci souhlasili.6. Soud dospěl k závěru, že u žalované nebyla řádně posouzena úvěruschopnost. Soud proto původním rozsudkem uložil žalované zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu v souladu s § 87 z. s. ú. S ohledem na právní názor Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. , spisová značka, nevzniklo žalující straně právo na žádné další nároky vůči žalované straně, soud proto žalobu ve zbylém rozsahu zamítl. Ve výroku se však toto neprojevilo ohledně úroků z prodlení.7. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, , jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.8. Jelikož původní rozsudek již nabyl právní moci ve středu , datum, , když soud z pokynu odvolacího soudu posoudil podané odvolání dle obsahu jako návrh na vydání doplňujícího rozsudku, uplynula žalované i lhůta 3 dnů k dobrovolnému plnění, a dne , datum, již byla v prodlení.9. Dle § 154 odst. 1 o.s.ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení.10. Ke dni vyhlášení doplňujícího rozsudku tak byla žalovaná již v prodlení s plněním dle splatnosti stanovené rozsudkem.11. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Soud proto přiznal žalobkyni úroky z prodlení z jím přiznané pravomocné a vykonatelné jistiny , částka, ode dne prodlení dle splatnosti stanovené pravomocným rozsudkem (, datum, ), ve výši úroků z prodlení odpovídající počátku prodlení, a ve zbytku soud žalobu zamítl.13. Soud již nerozhodoval o nákladech řízení, neboť o nich bylo rozhodnuto původním rozsudkem a nemůže o nich rozhodovat znovu.14. Soud vrátil žalobkyni nesprávně vybraný soudní poplatek za odvolání dle § 10 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., neboť se dle obsahu nejednalo o odvolání.15. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat.