48 C 9/2025-22 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši , částka, , smluvní pokuta , částka, za prodlení ode , datum, do , datum, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru, úroky z prodlení a náklady vymáhání, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, mezi , právnická osoba, , a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který žalovaný řádně a včas neuhradil do dne splatnosti , datum, .2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.3. Soud řízení k návrhu žalobkyně částečně zastavil v rozsahu dle I. výroku dle § 96 o.s.ř. před zahájením jednání, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného.4. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé.5. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě souhlasu účastníků řízení dle § 115a o. s. ř., poté co žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a předložení všech důkazních prostředků k posouzení úvěruschopnosti žalované strany, včetně upozornění na možnost neúspěchu ve sporu v případě nevyhovění výzvě soudu. Zároveň soud účastníky řízení ve výzvě dle § 115a o. s. ř. výslovně poučil o tom, že se bude v rámci rozhodnutí podrobně zabývat posouzením úvěruschopnosti žalované strany. Žalobkyně po tomto poučení neprojevila zájem o nařízení jednání. Níže uvedené posouzení věci tak nemůže být pro žalobkyni překvapivé.6. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.7. Dopis ze dne , datum, žalovanému je upozorněním na dlužnou částku a její předání k vymáhání.8. Dopis ze dne , datum, je předžalobní upomínkou žalovanému.9. Výpis z účtu prokazuje, že dne , datum, byla na účet, dále zjištěný jako žalovaného, vyplacena částka , částka, , a dne , datum, částka , částka, .10. Dopis ze dne , datum, žalovanému je výzvou k úhradě dlužné částky.11. Potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, prokazuje, že byla uhrazena cena za postoupené pohledávky.12. Smlouva o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, , a žalobkyní prokazuje, že je rámcovou smlouvou ze dne , datum, a jsou na jejím základě postupovány pohledávky žalované.13. Dopis ze dne , datum, prokazuje, že bylo žalovanému oznámeno postoupení žalované pohledávky.14. Poštovní podací arch prokazuje, že byl žalovanému odeslán dopis dne , datum, .15. Poštovní podací arch prokazuje, že byl žalovanému odeslán dopis dne , datum, .16. Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, prokazuje, že jím byla navýšena výše úvěru na , částka, , a to dne , datum, .17. Smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , Anonymizováno, byla uzavřena mezi , právnická osoba, , a žalovaným, předmětem byl úvěr , částka, splatný do , datum, .18. Společné prohlášení mezi , právnická osoba, , a žalobkyní ze dne , datum, prokazuje, že byla postoupena žalovaná pohledávka žalobkyni.19. Výpis z běžného účtu ze dne , datum, prokazuje, že žalovaný uhradil verifikační platbu a prokazuje tedy číslo jeho účtu. Na tento účet byl vyplacen úvěr.20. Obchodní podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.21. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.22. Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky nic neprokazuje.23. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, byla uzavřena úvěrová smlouva, žalovanému byla vyplacena částka , částka, , úhrady nejsou prokázány. Zkoumání úvěruschopnosti není ničím prokázáno. Žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni.24. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:25. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, .úvěr .nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.26. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.27. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.28. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.29. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.30. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.31. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěn