50 C 108/2025-30 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Podle jejího tvrzení poskytla žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, úvěr až do výše , částka, . Žalovaný se zavázal vyčerpanou částku splatit spolu se smluveným úrokem prostřednictvím měsíčních splátek a rovněž hradit poplatky spojené s poskytnutím úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dlužných částek, přistoupila žalobkyně ke dni , datum, k zesplatnění celé své pohledávky vůči žalovanému. Ke dni , datum, byla pohledávka žalobkyně tvořena jistinou ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, Kč a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, . Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, . Výše úrokové sazby činila 8,90 %. Úvěr měl být splácen prostřednictvím měsíčních splátek. Poplatek za vedení běžného účtu činil , částka, měsíčně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěru splatit prostřednictvím 96 měsíčních splátek po , částka5. Z výpisu účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku ve výši , částka, .6. Z výpisu účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, byl zjištěn přehled příjmů a výdajů žalovaného. Jeho příjmy v uvedeném měsíci převyšovaly jeho výdaje o více než , částka, .7. Z přehledu splácení úvěru plyne, že ke dni , datum, činila dlužná jistina , částka, .8. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, (včetně dodejky) plyne, že žalobkyně zesplatnila dluh žalovaného ke dni , datum, .9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, (včetně podacího lístku z téhož dne) bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky.10. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr až do výše , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr v plném rozsahu splatit prostřednictvím měsíčních splátek po , částka, s tím, že úroková sazba bude činit 8,90 %. Žalovaný však úvěr řádně nehradil, žalobkyně proto ke dni , datum, přistoupila k zesplatnění zbývající dlužné částky.11. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní.12. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.13. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.17. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že na základě uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. poskytla žalovanému plnění, a tím splnila svou smluvní povinnost. Naopak žalovaný svou smluvní povinnost nesplnil, když nevrátil úvěr řádně a včas, a to ani po zesplatnění úvěru žalobkyní a jejích opakovaných výzvách. Z důvodu prodlení žalovaného přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení smluvních a zákonných úroků z prodlení. Ohledně posuzování úvěruschopnosti soud dospěl k závěru, že žalobkyně měla dostatečné informace o příjmech a výdajích žalovaného k tomu, aby mohla řádně posoudit její úvěruschopnost.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalované nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši , částka, , tedy odměna ve výši , částka, za 1 úkon právní služby. Žalobkyni náleží náhrada odměny za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 a. t., konkrétně za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepsání návrhu ve věci samé. Žalobkyni rovněž náleží 3 paušální náhrady podle § 13 odst. 4 a. t. po , částka, a náhrada DPH ve výši 21 % z částky , částka, , tedy , částka, . Celkem tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši , částka, .