50 C 12/2025-25 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovaným rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě zřídila žalobkyně pro žalovaného bankovní účet. Dne , datum, uzavřeli účastníci dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, na jehož základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve formě kontokorentu ve výši , částka, . K uzavření smlouvy došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalovaného. Z důvodu porušování smluvních povinností žalovaným, zesplatnila žalobkyně kontokorent ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, a smluvního úroku 18,9 % ročně z jistiny úvěru od , datum, do , datum, . Od , datum, žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku ve výši 12,75 % ročně a od , datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné částky. Žalobkyně se dále domáhá uhrazení částky , částka, představující záporný zůstatek na běžném účtu žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když se žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že na jejím základě byl žalovanému zřízen běžný účet č. , č. účtu, .6. Z dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr formou debetního zůstatku na bankovním účtu žalovaného s úvěrovým limitem do výše , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků ve výši 18,90 % ročně splatit nejpozději do jednoho roku ode dne čerpání úvěru.7. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu soud zjistil průběh čerpání a splácení úvěru a výši dlužné částky. Ke dni , datum, žalovaný dlužil na jistině , částka, a na smluvních úrocích , částka, .8. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, se podává, že účet žalovaného byl v záporném zůstatku , částka, .9. Z předložené předžalobní výzvy ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.10. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).11. Podle § 2662 o.z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.12. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.14. Podle § § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.19. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve formě debetního zůstatku s úvěrovým limitem do výše , částka, . Žalovaný se zavázal vyčerpanou částku uhradit spolu se smluvním úrokem ve výši 18,90 % ročně do jednoho roku od čerpání. Stejně se tak smluvní strany dohodly na tom, že žalovaný bude mít na účtu dostatek prostředků na úhradu poplatků banky. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplácel, a proto žalobkyně smlouvu ukončila a dluhy zesplatnila.20. Soud dospěl k závěru, že zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. Bylo prokázáno, že závazky ze strany žalobkyně byly splněny a zároveň bylo prokázáno, že závazek ze strany žalovaného splněn nebyl. S ohledem uvedené soud žalobě vyhověl (viz výrok I.)21. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Další náklady žalobkyně přiznat nežádala.22. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.