50 C 238/2024-22 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovanou rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě zřídila žalobkyně pro žalovanou bankovní účet. Dne , datum, uzavřeli účastníci dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, na jehož základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve formě kontokorentu ve výši , částka, . K uzavření smlouvy došlo po řádném posouzení úvěryschopnosti žalované. Z důvodu porušování smluvních povinností žalovanou, zesplatnila žalobkyně kontokorent ke dni , datum, a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, a smluvního úroku 18,9 % ročně z jistiny úvěru od , datum, do , datum, . Od , datum, žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku ve výši 14,75 % ročně a od , datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné částky.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když se žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřily, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že na jejím základě byl žalované zřízen běžný účet č. , č. účtu, .6. Z dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr formou debetního zůstatku na bankovním účtu žalované s úvěrovým limitem do výše , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků ve výši 18,90 % ročně splatit nejpozději do jednoho roku ode dne čerpání úvěru.7. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu soud zjistil průběh čerpání a splácení úvěru a výši dlužné částky. Ke dni , datum, žalovaná dlužila na jistině , částka, a na smluvních úrocích , částka, .8. Z předložené předžalobní výzvy ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky.9. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po , datum, ).10. Podle § 2662 o.z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.11. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.13. Podle § § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.14. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.15. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.18. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve formě debetního zůstatku s úvěrovým limitem do výše , částka, . Žalovaná se zavázala vyčerpanou částku uhradit spolu se smluvním úrokem ve výši 18,90 % ročně do jednoho roku od čerpání. Žalovaná úvěr včas a řádně nesplácela.19. Soud dospěl k závěru, že zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. Bylo prokázáno, že závazky ze strany žalobkyně byly splněny a zároveň bylo prokázáno, že závazek ze strany žalované splněn nebyl. S ohledem uvedené soud žalobě vyhověl (viz výrok I.)20. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Další náklady žalobkyně přiznat nežádala.21. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.