50 C 247/2024-25 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o sporožirovém účtu, na jejímž základě byl žalovanému tento účet zřízen. Žalovanému však vznikl na účtu nepovolený debet, který nebyl z jeho strany vyrovnán. Ode dne vzniku debetu vznikla také žalovanému povinnost hradit úrok z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla dne , datum, převedena na žalobkyni s tím, že ke dni postoupení tato pohledávka sestávala z neuhrazené jistiny ve výši , částka, a kapitalizovaného úroku z prodlení do , datum, ve výši , částka, , což je také částka, kterou žalobkyně po žalovaném požadovala. Žalobkyně rovněž požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů řízení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o sporožirovém účtu ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala zřídit žalovanému sporožirový účet č. , hodnota, . Žalovaný se zavázal vyrovnat právní předchůdkyni žalobkyně případně vzniklý debetní zůstatek s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna účtovat si z debetního zůstatku sankční úrok.5. Z předloženého výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, plyne, že debetní zůstatek na tomto účtu činí , částka6. Z transakční historie plyne, že ke dni , datum, činil dlužný úrok celkem , částka, .7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, a přílohy č., hodnota, , soud zjistil, že vymáhaná pohledávka byla s účinností ke dni , datum, postoupena na žalobkyni a postoupení bylo oznámeno žalovanému, jak je doloženo dopisem ze dne , datum, , spolu s podacím lístkem z téhož dne.8. Z přiložené výzvy právního zástupce žalobkyně spolu s přiloženým podacím lístkem ze dne , datum, , soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky.9. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle právních předpisů účinných do , datum, , neboť vztah vznikl ze smlouvy o úvěru uzavřené před tímto datem.10. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (dále jen „obch. zák.“) smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.11. Podle § 711 obch. zák. smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).12. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 502 odst. 1 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.14. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.15. Podle § 524 zákona č 40/1964 Sb., občanský zákoník, věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.16. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.17. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.18. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu sporožirovém účtu. Na tomto účtu vznikl debetní zůstatek ve výši 3 415,66, který žalovaný včas neuhradil. S účinky ke dni , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.19. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o sporožirovém účtu, na kterém vznikl nepovolený debetní zůstatek. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V daném případě bylo dohodnuto, že žalobkyně zřídí žalovanému sporožirový účet a žalovaný vrátí právní předchůdkyni žalobkyně případný debetní zůstatek. Žalovaný však tuto svoji povinnost nesplnil a vzniklý debetní zůstatek žalobkyni neuhradil. Žalobkyni tak vzniklo právo na jeho zaplacení, a to i s příslušným úrokem z prodlení (v kapitalizované podobě). Soud proto žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal požadovanou jistinu i s úrokem. Zároveň žalobkyni přiznal i požadovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 14,75 % ročně ode dne , datum, do zaplacení. (výrok I.). Aktivní legitimace žalobkyně byla dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek.20. O náhradě nákladů řízení (výrok III) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) ve výši 3 x , částka, , tj. celkem , částka, , náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. , částka, , náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši , částka, a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , tj. celkem , částka, .