50 C 90/2024-88 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky , částka, s tím, že dne , datum, byla mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelkou uzavřena rámcová smlouva, jejímž předmětem byla dodávka díla označeného jako „elektro a MaR práce, natěračské práce, stavební práce, výkopové práce a svařovací práce“ (dále také jen „rámcová smlouva“). Žalovaná se za dílo zavázala zaplatit žalobci odměnu. Za práce vykonané žalobcem za měsíc září 2023 žalovaná neuhradila částku , částka, , přičemž tento dluh žalovaná uznala dne , datum, dohodou uzavřenou s žalobcem (dále také jen „dohoda“). V dohodě se žalovaná zavázala zaplatit dlužnou částku prostřednictvím splátek nejpozději do , datum, , zároveň bylo v dohodě sjednáno, že v případě nedodržení splátkového kalendáře se celý dluh stane splatným. Žalovaná splátkový kalendář nedodržela, uhradila pouze splátku dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Nejpozději dne , datum, se tak stal splatný celý dluh, jelikož 3. splátka ve výši , částka, byla splatná ke dni , datum, .2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, zejména sporovala, že by na základě rámcové smlouvy vznikl žalobci nárok na zaplacení dlužné částky. Mezi účastníky nebyla uzavřena dílčí realizační smlouva a ani samotná rámcová smlouva nemá všechny náležitosti smlouvy o dílo. Žalobce také dostatečně neprokázal poskytnutí plnění žalované, pouze uvádí uzavření rámcové smlouvy a následné uznání dluhu, z čehož však poskytnutí plnění v měsíci září 2023 žádným způsobem neplyne. Dohoda o uznání dluhu předložená žalobcem ani ve spojení s rámcovou smlouvou nepostačuje k prokázání důvodu závazku mezi účastnicemi. Dohoda o uznání dluhu navíc nesplňuje zákonné požadavky na formu uznání dluhu, neboť toto uznání musí být jednostranné, uvedená dohoda však představuje dvoustranné právní jednání. I kdyby však k uznání dluhu došlo, nedošlo by k zesplatnění celého dluhu, jelikož žalobce žalovanou k úhradě celého dluhu nevyzval, což je podmínkou pro uplatnění dohodnuté ztráty výhody splátek. Žalobce tak zesplatnění dluhu neprokázal.3. Žalobce v návaznosti na vyjádření žalované uvedl, že netvrdí, že by na základě rámcové smlouvy došlo ke vzniku jeho nároku na zaplacení požadované částky. Žalobce naopak zdůraznil, že jím uplatněný nárok se opírá o dohodu o uznání dluhu ze dne , datum, , kterou došlo k privativní novaci (ke vzniku závazku nového obsaženého v dohodě), a tudíž i k zániku původního závazku žalované k zaplacení ceny díla za plnění žalobce v měsíci září 2023.4. Žalovaná následně vůči žalobci uplatnila (jako kompenzační námitku) svou tvrzenou pohledávku za žalobcem z titulu náhrady škody, kterou měl žalobce způsobit žalované při výkonu činností plynoucích právě z rámcové smlouvy ze dne , datum, . Škoda měla být způsobena poškozením obytného kontejneru , Anonymizováno, , Anonymizováno, v hodnotě , částka, , dvou jídelního stolů v hodnotě , částka, , 8 židlí v hodnotě , částka, a ztrátou detektorů plynů v hodnotě , částka, a , částka, – celkem tak měla způsobená škoda dosáhnout částky , částka, .5. Žalobce kompenzační námitku odmítl, uvedl, že ke škodě nemohlo dojít, jelikož k převodu vlastnického práva k obytnému kontejneru a nábytku ze společnosti , právnická osoba, , na žalovanou došlo až po ukončení spolupráce mezi účastnicemi. Rovněž detektory v hodnotě , částka, měly být žalované zapůjčeny až po ukončení jejich spolupráce. Pokud jde o detektory v hodnotě , částka, , ty sice byly žalované zapůjčeny již před ukončením spolupráce mezi účastnicemi, žalovaná však žádným způsobem neuvedla, jak mělo ke ztrátě, tudíž ke vzniku škody dojít. Do okamžiku vznesení kompenzační námitky navíc žalovaná žádnou škodu vůči žalobci neuplatnila. Podle žalobce se tak jedná o pohledávky neurčité a nejisté a jako takové nejsou způsobilé k započtení.6. Ve věci bylo následně provedeno dokazování, a to prostřednictvím listinných důkazů.7. Z prohlášení o uznání dluhu s doložkou vykonatelnosti ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná prohlásila, že jí vůči žalobci vznikl závazek z důvodu nevyplacení dodávek prací na základě smlouvy o dílo ze dne , datum, z měsíce září roku 2023. Žalovaná dluh vyčíslila částkou , částka, a zavázala se ho uhradit to nejpozději do , datum, . V prohlášení je uvedeno, že dlužná částka bude hrazena podle přiloženého splátkového kalendáře (příloha č. , hodnota, ), přílohou prohlášení je rovněž přehled částek (příloha č. , hodnota, ) s uvedenými daty vystavení, rámcová smlouva uzavřená mezi účastníky dne , datum, a doložka, podle které se celý dluh stane splatným v případě, že jednotlivé splátky nebudou ze strany žalované dodržovány.8. Ze splátkového kalendáře (příloha č. , hodnota, shora uvedeného prohlášení o uznání dluhu) plyne rozpis jednotlivých splátek. První splátka ve výši , částka, měla být žalovanou uhrazena dne , datum, , druhá splátka ve výši , částka, měla být žalovanou uhrazena dne , datum, , třetí splátka, také ve výši , částka, , měla být pak uhrazena dne , datum, . Poslední splátka měla být uhrazena , datum, .9. Ze screenshotu z bankovnictví žalované plyne, že dne , datum, odeslala částku , částka, na účet č. , č. účtu, .10. Z výdajového pokladního dokladu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobci částku , částka, . V kolonce účel výplaty je uvedeno „splátka č. , hodnota, “.11. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a doručenky plyne, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.12. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemném souhrnu, přičemž provedené důkazy shledal bez výjimek za důvěryhodné co do obsahu i pravosti, a to s výjimkou rámcové smlouvy o dílo ze dne , datum, . Žalovaná v průběhu řízení namítla, že uvedenou smlouvu nepodepsala jednatelka žalované, paní , jméno FO, , a poukázala na to, že podpis na této smlouvě je jiný než podpis paní , jméno FO, na uznávacím prohlášení. K této námitce soud uvádí, že nepřistoupil k ověřování podpisu paní , jméno FO, , ani nevyzval žalobce k navržení důkazu k prokázání pravosti uvedeného podpisu, neboť nepovažuje skutečnosti, které by měla tato smlouva prokazovat za potřebné pro rozhodnutí ve věci (viz níže).13. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Účastníci podepsali dne , datum, dohodu, v jejímž rámci společně prohlásili, že žalovaná má vůči žalobci dluh ve výši , částka, a že tento dluh bude žalovanou splácen podle přiloženého kalendáře. Ve splátkovém kalendáři bylo uvedeno, že první splátka ve výši , částka, má být zaplacena dne , datum, , druhá splátka ve výši , částka, dne , datum, a třetí splátka ve výši rovněž , částka, má být zaplacena dne , datum, . Dohoda obsahuje doložku, podle které pokud nebudou jednotlivé dílčí splátky řádně hrazeny, stane se splatným celý zbývající dluh. Žalovaná první dvě splátky žalobci uhradila, a to splátku ve výši , částka, dne , datum, a druhou splátku ve výši , částka, dne , datum, . Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky.14. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní.15. Podle § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.16. Podle § 1902 o. z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.17. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.18. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.19. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.20. Podle § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.21. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.22. Soud se nejprve zabýval charakterem dohody uzavřené mezi účastníky dne , datum, , tedy otázkou, zda se jedná o pouhé uznání dluhu ve smyslu § 2053 o. z. tak, jak ve svých vyjádření uvádí žalovaná, či zda se jedná o nový závazek mezi účastníky, který nastoupil na místo závazku původního, tedy zda se jedná o privativní novaci ve smyslu § 1902 o. z. tak, jak naopak tvrdí žalobce. Byť je dohoda formálně označena jako „prohlášení o uznání dluhu“, soud přihlédl ke znění § 555 odst. 1 o. z. a dospěl k závěru, že toto právní jednání je třeba posuzovat podle jeho obsahu, nikoliv podle jeho označení. Ze znění uvedené dohody přitom jasně plyne, že