12 C 69/2020-15 — Okresní soud v Náchodě

1. Manželé se společným návrhem podaným u Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum] domáhali rozvodu manželství uzavřeného [datum] před Matričním úřadem v [obec] nad Váhom (Slovenská republika). Manželé uvedli, že u obou šlo o manželství prvé, oba jsou občany Slovenské republiky. Z manželství se narodily tři nezletilé děti, kdy o úpravě péče a výživy k nim rozhodl Okresní soud v Náchodě. Manželé uvedli, že mají rozdílné povahové vlastnosti, životní cíle a rozpory co se týče vedení domácnosti a jejich budoucnost již není slučitelná. Manželé spolu nebydlí od [datum]. Jako důvody manželé uvedli útratu peněz manželem, nevěry manžela a neschopnost manželky odpustit dluhy manželovi, ke kterým se zavazuje, ztrátu důvěry a spory a hádky. 2. Manželé byli schopni se dohodnout a vypořádat si vzájemně majetkové vztahy, práva společného bydlení a vyživovací povinnosti. 3. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je rozvod manželství, kdy oba z manželů jsou státními příslušníky Slovenské republiky a oba manželé mají současný pobyt na území České republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci (jazykem legislativy EU že soud je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný) má oporu v ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum], o uznávání rozhodnutí ve věcech manželských (Brusel II bis), neboť podepsaný soud je soudem, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Věcná a místní příslušnost Okresního soudu v Náchodě je potom dána § 3 odst. 1 a § 383 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“). Právní vztah se pak řídí právním řádem Slovenské republiky dle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, s odkazem na § 49 odst. 1 téhož zákona, dle kterých se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany a rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. 4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Z výslechu manželů a ze společného návrhu na rozvod manželství soud zjistil příčinu rozvratu manželství, přičemž za rozvratem stojí odcizení v důsledku rozdílných názorů na společný život. Manžel deset let pracoval v [obec] a za rodinou dojížděl a poslední 2 – 3 roky už nechtěl jezdit ani domů na víkendy. Manželé měli rozdílnou představu, jak má vypadat jejich manželské uspořádání a jak má fungovat manželství. Proto vznikaly hádky a spory mezi manželi. Společnou domácnost spolu manželé netvoří již minimálně dva roky, od [datum]. Manželé mají rozdělené finanční hospodaření a intimně se již delší dobu nestýkají. Manželka udržuje nový partnerský vztah. Manželé k sobě již nechovají žádné city a zcela vylučují obnovu manželství v budoucnu. Oba manželé souhlasili s rozvodem jejich manželství. 6. Z listinných důkazů, a to z oddacího listu, vzal soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno v době a místě ve výroku popsaném. 7. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 6. 5. 2020, č.j. 0 Nc 4916/2020-68, má soud za prokázané, že soudem byla schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů a výživy k nezletilým dětem [jméno], [jméno] a [jméno]. Rozsudek nabyl právní moci [datum]. 8. Podle § 22 zákona č. 36/2005 Sb. o rodině a o změně některých zákonů (dále jen "zákon o rodině"), k zrušení manželství rozvodem lze přistoupit pouze v odůvodněných případech. Podle § 23 zákona o rodině soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, pokud jsou vztahy mezi manžely tak vážně narušené a trvale rozvráceny, že manželství nemůže plnit svůj účel a od manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Soud zjišťuje příčiny, které vedly k vážnému rozvratu vztahů mezi manžely, a při rozhodování o rozvodu na ně přihlíží. Soud při rozhodování o rozvodu vždy přihlédne na zájem nezletilých dětí. Soud při posuzování míry rozvratu vztahů mezi manžely přihlíží k porušení povinností manželů podle § 18 a 19. Podle § 18 zákona o rodině jsou si manželé v manželství rovni v právech a povinnostech. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, starat se společně o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. 9. Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaných ustanovení § 22 a § 23 zákona o rodině Slovenské republiky, neboť manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití, když účastníci spolu již od roku 2019 nežijí jako manželé. Příčinu rozvratu manželství soud shledal na straně obou manželů, kteří se vzájemně odcizili, mají rozdílené názory na to, jakým způsobem by měl být veden jejich společný život a hospodaření. Oba již žijí svým vlastním životem, mají oddělené finanční hospodaření a manželka má nový partnerský vztah. Na péči o nezletilé děti se manželé shodli a mají ji soudně upravenou. Soud tedy dospěl k závěru, že není možné manžele v tomto pouze formálním svazku nadále držet, když z jejich pohledu je obnovení manželského soužití zcela vyloučeno a manželé nadále v manželství setrvávat nechtějí. Proto soud manželství účastníků rozvedl. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ust. § 23 z. ř. s., dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.