12 C 23/2023-34 — Okresní soud v Náchodě

1. Manželka se domáhala rozvodu manželství. Uvedla, že nemá zájem na dalším trvání manželství a vyloučila obnovení společného soužití v budoucnu. Manželé mají dvě děti, z toho jednoho nezletilého syna, jehož péče o ně byla upravena pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Náchodě. Oba manželé jsou občany [země]. Manželka uvedla, že manželství bylo zpočátku spokojené, avšak v jeho průběhu došlo k postupnému odcizení manželů a nyní je ryze formálním svazek, který neplní svou společenskou funkci, neboť vztahy manželů jsou hluboce a trvale narušeny. Manželé spolu nežijí již přes 3 roky, manželka se odstěhovala ze společné domácnosti v listopadu 2019 a od té doby s dětmi bydlí v nájemním bytě. Manželé netvoří manželské ani rodinné společenství, nesdílí své zájmy, potřeby, radosti ani problémy. Mezi manžely panovaly dlouhodobé neshody a problémy ve vzájemné komunikaci, přestali si rozumět ve všech oblastech manželského života. Po citové stránce si jsou manželé lhostejní, bylo ukončeno intimní soužití. 2. Manžel při jednání konaném dne [datum] vyslovil svůj souhlas s návrhem na rozvod manželství. Potvrdil ukončení manželského soužití od listopadu 2019, poukazoval na manželčinu nevěru, kdy ji viděl s jiným mužem. Za problematické manžel spatřoval také společné bydlení s otcem manželky, kvůli kterému vznikaly konflikty. Uvedl, že již má novou přítelkyni. 3. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je rozvod manželství, kdy oba účastníci jsou občany Ukrajiny, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování o zrušení takového manželství rozvodem v jeho pravomoci. Dospěl k závěru, že v tuto otázku nelze řešit podle zákona č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním, neboť dne [datum] byla v [anonymizováno] podepsána Smlouva mezi [anonymizována tři slova] [země] o právní pomoci v občanských věcech (dále jen„ Smlouva“), uveřejněna pod [číslo] Sb. m. s . 4. Podle ustanovení článku 30 Smlouvy o rozvodu manželství rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu. 5. Justiční orgán, který má pravomoc k řízení o rozvod manželství rodičů nezletilých dětí, má pravomoc i k řízení o výchově a výživě jejich nezletilých dětí. Pro tento případ (manželé jsou občany druhé smluvní strany s bydlištěm v České republice) je tedy dána pravomoc orgánů České republiky k řízení o rozvod. Místní příslušnost Okresního soudu v Náchodě jako obecného soudu manželů, v jehož obvodu bylo i jejich poslední společné bydliště, je založena ustanovením § 383 z. ř. s . 6. Následně se soud zabýval otázkou, jakým právem se bude rozvod manželství řídit. Shora citované ustanovení Smlouvy diktuje v daném případě použití právního řádu Ukrajiny. 7. Podle čl. 104 ukrajinského Zákona o rodině [číslo] ze dne [datum] (dále v tomto rozhodnutí jen„ z. r.“) manželství zaniká rozvodem, dle čl. 105 z. r. mimo jiné na návrh některého z manželů na základě rozhodnutí soudu. 8. Dle čl. 112 z. r. soud zjišťuje skutečné vztahy manželů, příčinu podání návrhu, bere přitom v úvahu, mají-li manželé nezletilé děti nebo invalidní dítě a jiné okolnosti manželského soužití. Soud může manželství rozvést, pokud zjistí, že obnovení manželského soužití nelze očekávat a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy některého z manželů, zájmy dětí, a tyto okolnosti mají podstatný význam. 9. Soud provedl dokazování, a to: 10. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 12. 6. 2023, č.j. [číslo jednací], má soud za prokázané, že byly poměry nezletilého [příjmení] upraveny pro dobu před a po rozvodu manželství rodičů. Z opatrovnického spisu má dále soud za prokázané, že manželka ve svém návrhu uváděla, že manželství je rozvráceno, neplní svůj společenský účel a již podala návrh na rozvod manželství. Uvedla, že od listopadu 2019 bydlí s dětmi v pronajatém bytě ve [část obce] v [obec], manžel nadále obývá manželi společně vlastněný rodinný dům v [obec]. 11. Z výslechu manželky má soud za prokázané, že s manželem spolu nejsou už 3 roky a 9 měsíců. Manželka se odstěhovala společně s dětmi ze společné domácnosti. Manžel manželku podezíral, že ho podvádí. S nezletilým synem se manžel stýká. Nezletilý syn je zdravý, nemá žádné psychické obtíže. Po odstěhování od manžela spolu manželé nejsou v žádném kontaktu. Intimně se spolu s manželem nestýkají, a to už dlouhou dobu, ještě delší dobu než co se od něho manželka odstěhovala. Od odstěhování mají manželé každý svůj účet. Nového partnera manželka nemá. K manželovi už manželka nechová žádné city. Vylučuje, že by do budoucna chtěla obnovit manželské soužití, naopak trvá na tom, aby je soud rozvedl. 12. Z výslechu manžela má soud za prokázané, že manželé společně nebydlí od listopadu 2019. Manžel měl podezření na manželčinu nevěru, neboť ji viděl s jiným mužem a manželka neměla žádné dostatečné zdůvodnění. Také ve společné domácnosti bydlel otec manželky, kvůli kterému vznikaly konflikty, a manžel požadoval jeho odstěhování. Mezi manželi je hodně negativity. Intimně se manželé nestýkají od ledna 2019. Od té doby, co se manželka odstěhovala, manželé nehospodaří společně, ale každý zvlášť. Manžel nemá do budoucna zájem zachovat či obnovovat manželství. Má novou přítelkyni. Souhlasí s tím, aby je soud rozvedl. 13. Po zvážení všech okolností případu dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků podle 112 z. r. jsou splněny. Oba manželé zcela vyloučili obnovení manželského soužití, oba manželé s rozvodem souhlasili a souhlasili, že manželství je rozvráceno a neplní společenský účel. Manželé mají problémy v manželství od počátku roku 2019, konkrétně od listopadu 2019, kdy došlo k odstěhování manželky. Manželé se shodli na tom, že nejsou schopni racionální komunikace, panuje mezi nimi nedůvěra, manžel měl podezření na manželčinu nevěru, když ji na ulici spatřil s jiným mužem. Negativní roli sehrálo i společné soužití s otcem manželky, kvůli němuž vznikaly konflikty. Primární příčinou rozvratu manželství je vzájemná nedůvěra a neschopnost komunikace. Jejich rodinná situace vyeskalovala v listopadu 2019, kdy se manželka s dětmi ze společné domácnosti odstěhovala. Manželé spolu nekomunikují, nežijí spolu, intimně se nestýkají, společně nehospodaří. V současnosti mají pouze jedno nezletilé dítě, jehož poměry jsou upraveny a otec se s nezletilým synem [anonymizováno] stýká. Oba manželé uvedli, že jejich manželství je rozvráceno. Soud z těchto důvodů shledává, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. Zájmy nezletilého syna nejsou rozvodem výrazně dotčeny, manželé deklarovali svou schopnost se ohledně syna dohodnout. Hodnoty, které jsou v samém základu každého manželského svazku, nedosáhly v manželství účastníků trvalého naplnění. Okresní soud tedy rozhodl tak, že manželství účastníků rozvedl. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle § 23 z. ř. s., dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.