6 C 404/2024-30 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal k Okresnímu soudu v , adresa, žalobu, kterou se domáhal zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem.2. Původní věřitel poskytoval nebo zprostředkovával úvěry. Se žalovaným jednal o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ale uzavřenou smlouvu žalobce není schopen doložit.3. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem částku 16 000 Kč dne , datum, a to bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Variabilní symbol byl , Anonymizováno, . Uvedená částka nebyla původnímu věřiteli ani žalobci uhrazena. Žalobce žádá úhradu uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení. Úrok z prodlení je žádán ode dne následujícího po datu splatnosti, které bylo určeno v předžalobní výzvě.4. Soud vydal k návrhu žalobce elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit, a proto byl zrušen.5. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. Žalobce již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání.6. Soud provedl důkazy doloženými listinami a zjistil, že dne , datum, došlo k převodu částky v hodnotě , hodnota, Kč bezhotovostně na účet žalovaného, přičemž transakce byla označena jako , Anonymizováno, .7. Dle tvrzení žalobce písemná smlouva není k dispozici.8. Smlouva o postoupení pohledávek z , datum, dokládá aktivní legitimaci žalobce. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno písemně dne , datum, . Poštovní zásilka byla odeslána na adresu bydliště žalovaného. V předžalobní výzvě je stanoven termín úhrady do tří dnů.9. Z předložených důkazů, jakož i z tvrzení žalobce, jímž žalovaný neodporoval, má soud za prokázané, že žalobce vyplatil žalovanému bezhotovostně na účet částku 16 000 Kč, když uzavření smlouvy není doloženo písemnou smlouvou. Soud má dále z tvrzení žalobce za prokázané, že žalobce žalovaného písemně vyzval k navrácení vyplacené částky, avšak žalovaný tak doposud neučinil, a proto je od , datum, s plněním této povinnosti v prodlení. Termín splatnosti byl stanoven v předžalobní výzvě tři dny, ale žalobce považuje pohledávku za splatnou dnem , datum, , když výzva byla odeslána , datum, .10. Smlouva o zápůjčce má reálnou povahu, a proto vznik platného závazku předpokládá dohodu stran a skutečné odevzdání předmětu zápůjčky, kdy obě tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Pakliže nedošlo mezi žalobcem a žalovaným k uzavření smlouvy o zápůjčce, respektive žalobce není schopen toto doložit, není prokázáno, že by došlo ke vzniku závazku, a proto neexistuje právní důvod k poskytnutému plnění.11. Z důvodu výše uvedených posuzuje soud uplatněný nárok dle ustanovení o bezdůvodném obohacení.12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení, v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Žalobce žalovanému plnil bez právního důvodu, neboť není prokázáno sjednání smlouvy o zápůjčce. Částka v hodnotě , hodnota, Kč byla žalovanému vyplacena. Žalovaný ani po výzvách žalobce vyplacenou částku nevrátil, a proto se bezdůvodně obohatil. Žalovaný je tedy povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení v celé výši. Soud žalobě vyhověl s odkazem na ustanovení § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z.16. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani po výzvách žalobce nevrátil žalovanou částku, octl se od nejpozději od , datum, v prodlení s plněním povinnosti, ke které byl vyzván a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.17. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplacený SOP 800 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 300 Kč, tedy 900 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21 % DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce. Další úkon, který učinil žalobce, nepovažuje soud za účelný. Žalobce má uvést všechny rozhodné skutečnosti v žalobě, pokud tvrdí v dalším písemném podání skutečnosti, které v podstatě jen rozvíjejí již uvedená tvrzení, nejedná se o účelně vynaložené náklady řízení.18. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, údajích o uzavřené smlouvě, výši dlužných částek. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.