15 C 2/2025-30 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky v celkové výši 28 661,82 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu dlužné pohledávky vyplývající ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Soud vyzval žalobce a žalovaného, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalobce ani žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřili, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Ze smlouvy o úvěru, žádosti o úvěr, poštovních složenek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému úvěr v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši 15 000 Kč. Právní předchůdce žalobce splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet úvěr. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, ověřil informace poskytnuté žalovaným oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v této žádosti. Smluvní strany si sjednaly v souvislosti s výše uvedeným úvěrem úrok ve výši 761 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč (souhrnně náklady spotřebitelského úvěru). Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že úvěr spolu s náklady spotřebitelského úvěru právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to ve 14 měsíčních splátkách, každé ve výši 1 992 Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit do měsíce od podpisu smlouvy. Smluvní strany se dohodly, že pokud žalovaný nesplní svoji povinnost uhradit příslušnou splátku včas, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně.5. Z přehledu plateb má soud za prokázané, že na úvěr bylo uhrazeno celkem , hodnota, Kč. Poslední platba byla uhrazena dne , datum, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávky z výše uvedené smlouvy o úvěru.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávek z výše uvedené smlouvy o úvěru na žalobce.8. Z výzvy k plnění ze dne , datum, , podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných pohledávek ze smlouvy o úvěru, včetně narůstajícího úroku a úroku z prodlení. Ze stejných listin má soud za prokázané, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobce tak dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbylé dlužné pohledávky ze smlouvy o úvěru. Pohledávka byla postoupena žalobci. Výše pohledávky činila k datu výzvy celkem , hodnota, Kč. Žalovaný poté na dlužnou částku ničeho neuhradil.9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému úvěr v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši 15 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně. Právní předchůdce žalobce splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet úvěr. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, ověřil informace poskytnuté žalovaným oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v této žádosti. Smluvní strany si sjednaly v souvislosti s výše uvedeným úvěrem úrok ve výši 761 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč (souhrnně náklady spotřebitelského úvěru). Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že úvěr spolu s náklady spotřebitelského úvěru právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to ve 14 měsíčních splátkách, každé ve výši 1 992 Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit do měsíce od podpisu smlouvy. Smluvní strany se dohodly, že pokud žalovaný nesplní svoji povinnost uhradit příslušnou splátku včas, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný úvěr řádně nesplácel. Poslední úhrada proběhla dne , datum, . Právnímu předchůdci žalobce tak dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbylé dlužné pohledávky. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku z výše uvedené smlouvy o úvěru na žalobce. Žalovaný pohledávku řádně neuhradil ani po výzvě žalobce.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.13. Žaloba je důvodná.14. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl na základě smlouvy o úvěru žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit právnímu předchůdci žalobce spolu se sjednanými náklady spotřebitelského úvěru. Žalovaný úvěr ani náklady spotřebitelského úvěru právnímu předchůdci žalobce řádně nevrátil, když řádně a včas nehradil sjednané splátky, čímž porušil svůj závazek z této smlouvy. Úvěr se tak stal splatným. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku z této smlouvy o úvěru žalobci. Žalovaný dlužné pohledávky nevrátil ani po výzvě žalobce. Žalovaný zůstal zcela nečinný. Protože žalovaný neprokázal, že spotřebitelský úvěr řádně splácel, soud žalobě vyhověl. Žalovaný dluh nesplnil, je tedy povinen uhradit dlužnou částku včetně smluvně sjednaných nákladů, dále smluvní úrok ve sjednané výši a zákonný úrok z prodlení ve výši sazby platné v okamžiku prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.15. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalobce žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslal na adresu pro doručování výzvu k zaplacení, jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 580 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 128 Kč, odměny za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, a 21 % DPH. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.16. Soud však žalobci nepřiznal náhradu za úkon právní služby spočívající v písemném podání ze dne , datum, a jeden režijní paušál, neboť tímto podáním žalobce doplnil žalobní tvrzení na výzvu soudu. Tato tvrzení měl ale učinit žalobce již v žalobě, neboť je povinností žalobce tvrdit rozhodné skutečností úplně. Tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je zásadní tvrzení, jehož prokázání má vliv na závěr o platnosti uzavřené smlouvy. Pokud žalobce tato tvrzení doplňuje, až na výzvu soudu, nelze toto přičítat k tíži žalovaného a zvyšovat tím náklady řízení. Takový náklad není ze strany žalobce účelně vynaloženým nákladem. Soud tedy za tento úkon náhradu nepřiznal.