15 C 76/2025-22 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 23 193,03 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nezaplacené ceny za dodanou elektřinu za období od 3. 3. 2022 do 7. 5. 2022.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Soud provedl dokazování těmito listinami – smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, ceníkem smluvních pokut a speciálních služeb, všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny, fakturou č. , hodnota, , plnou mocí, upomínkou, smlouvou o postoupení pohledávek a jejími dodatky, potvrzením o zaplacení kupní ceny, oznámením o postoupení pohledávek, předžalobní výzvou a podacím lístkem. Tyto listiny prokazují, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které mu dodával elektřinu do odběrného místa na adrese: , adresa, . Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny a Ceník. Fakturou č. , hodnota, vyúčtoval právní předchůdce žalobce žalovanému nedoplatek ceny za dodanou elektřinu za období od 3. 3. 2022 do 7. 5. 2022 ve výši 23 193,03 Kč s termínem splatnosti , datum, . Žalovaný dlužnou pohledávku neuhradil. Pohledávka byla postoupena žalobci. O této skutečnosti byl žalovaný informován. Žalovaný pohledávku neuhradil ani po výzvě žalobce.5. Podle § 50 odst. 1 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.6. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.9. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce splnil svůj závazek vyplývající ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa. Žalovaný nesplnil svoji povinnost zaplatit cenu za dodanou elektřinu. Pohledávka byla postoupena žalobci. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalovaného nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalovaném, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdil a současně taktéž i prokázal. Žalovaný takto nepostupoval a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění svých smluvních povinností, soud žalovanému žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku, uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu.10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 928 Kč dle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy , hodnota, Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.11. Soud v otázce nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud má za to, že podaná žaloba je formulářovou žalobou, neboť ze své úřední činnosti ví, že žalobce podává řadu obdobných žalob, přičemž text těchto žalob se v podstatě nemění. Mění se pouze údaje ohledně data uzavřené smlouvy, období účtované energie, výše částek a podobně. V tomto konkrétním souzeném případě tak došel soud k závěru, že se jedná o formulářovou žalobu, když žalovaná částka nepřesahuje částku 50.000 Kč. Jsou tedy splněny veškeré podmínky pro aplikaci § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.