3 C 10/2025-65 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky v celkové výši 35 724,96 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu neuhrazených faktur za opravu vozidel , jméno FO, RZ , SPZ, a , jméno FO, , Anonymizováno, v rozsahu uvedeném na daňovém dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, (znějícím na celkovou částku 144 722, - Kč), dále daňovém dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, (znějícím na celkovou částku 15 181, - Kč) a konečně daňovém dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, (znějícím na celkovou částku 64 676, - Kč). Dále dne , datum, , resp. , datum, , žalovaná nejprve jako fyzická osoba a posléze jako fyzická osoba podnikající (IČO , IČO, ) podepsala prohlášení, že souhlasí, aby pojistná plnění byla vyplacena žalobci a dále výslovně souhlasila s tím, že případný rozdíl mezi částkou fakturovanou za provedené servisní práce a vyplaceným pojistným plněním se zavazuje uhradit ze svých prostředků. Opravená vozidla si žalovaná převzala zpět a ničeho proti vystaveným daňovým dokladům nenamítala. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení odměny za uvedené servisní práce. Žalobce obdržel pojistná plnění v souladu s krycími dopisy vystavenými , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, dále , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, Tato pojistná plnění však jsou ponížena o DPH v zákonné výši, přičemž celkově dluh na rozdílném DPH činí 35 724,96 Kč. Z těchto důvodů byla žalovaná vyzvána, a to opakovaně k úhradě dlužné částky ve výši 35 724,96 Kč, avšak dosud marně. Žalovaná tak dosud ničeho na předmětná plnění neuhradila. Žalobce uplatňuje na náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky částku ve výši 1 200,- Kč, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.4. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření a k postupu dle § 115a o. s. ř. považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10. Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalované byly písemnosti doručeny vyvěšením na úřední desce soudu.5. Skutkový stav je zjištěn z listinných důkazů – ze Souhlasu s postoupením pojistného plnění ze dne , datum, , ze Souhlasu s postoupením pojistného plnění ze dne , datum, , z faktury č. , hodnota, , z e-mailové zprávy ze dne , datum, , z e-mailové zprávy ze dne , datum, , z faktury č. , hodnota, , z faktury č. , hodnota, , z upomínky ze dne , datum, , z Oznámení o ukončení likvidace pojistné události ze dne , datum, , z Oznámení o ukončení likvidace pojistné události ze dne , datum, , z Oznámení o poskytnutí pojistného plnění z havarijního pojištění vozidla ze dne , datum, , z předžalobní výzvy ze dne , datum, s doručenkou datové zprávy.6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaná nechala u žalobce opravit vozidla , jméno FO, RZ , SPZ, a , jméno FO, , Anonymizováno, . Provedená oprava byla žalované vyúčtována daňovým dokladem č. , hodnota, ze dne , datum, (znějícím na celkovou částku 144 722, - Kč), dále daňovým dokladem č. , hodnota, ze dne , datum, (znějícím na celkovou částku 15 181, - Kč) a daňovým dokladem č. , hodnota, ze dne , datum, (znějícím na celkovou částku 64 676, - Kč). Žalovaná udělila dne , datum, a , datum, svůj písemný souhlas s postoupením pojistného plnění ze škodných událostí č. , hodnota, a , Anonymizováno, ve prospěch žalobce s tím, že se žalovaná současně zavázala k řádné úhradě případného rozdílu mezi fakturovanou částkou a pojistným plněním. Žalovaná na dlužnou pohledávku neuhradila ničeho ani po upomínce žalobce ze dne , datum, a předžalobní výzvě žalobce ze dne , datum, .7. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.8. Podle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.10. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o dílo ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2586 a násl. o. z. Žalobce splnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy provedením díla a žalované tak vznikla povinnost zaplatit cenu díla, respektive úrok z prodlení.11. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) ze smlouvy o dílo, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo a že na základě této smlouvy žalované bylo dílo zhotoveno a že žalovaná cenu díla řádně neuhradila. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě bylo ve prospěch žalované plněno (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že žalovanému zcela nebo zčásti dluh uhradila. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Plnění ze smlouvy o dílo ze strany žalobce má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaná ostatně tuto skutečnost ani nerozporovala.12. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh smluvního vztahu mezi žalobcem a žalovanou, když dospěl k závěru, že žalovaná je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením ceny díla. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako zákonný neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 13 191,20 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 430 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (2 540 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 7 620 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč. Žalobci náleží také náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 2 041,20 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy