3 C 405/2024-92 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky v celkové výši 23 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplaceného úvěru dle Smlouvy o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , kterou žalovaný sjednal dne , datum, s právním předchůdcem žalobce – společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Soud ve věci nařídil na den , datum, jednání, z něhož se zástupce žalobce omluvil a žalovaný se bez omluvy nedostavil, ačkoli byl k jednání řádně předvolán.4. Ze smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce - společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému v rámci úvěru peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a ujednaného úroku se žalovaný zavázal uhradit ve 13 pravidelných měsíčních splátkách s tím, že první splátka byla splatná do konce měsíce od podpisu úvěrové smlouvy a poslední splátka dne , datum, .5. Z smlouvy o prodeji části závodu ze dne , datum, má soud za prokázané, že od původního věřitele , právnická osoba, nabyla pohledávku za žalovaným z výše uvedené úvěrové smlouvy společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, . postoupil na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , pohledávky ze Smlouvy.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, postoupil na žalobce pohledávky ze Smlouvy.8. Z oznámení o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávek ze Smlouvy na žalobce.9. Z výzvy k plnění ze dne , datum, a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky včetně narůstajícího úroku a úroku z prodlení.10. Z nájemní smlouvy, dohody o změně pracovní smlouvy, příjmového pokladního dokladu, výplatních lístků, finanční analýzy, , Anonymizováno, , Anonymizováno, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru.11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému v rámci úvěru peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč. Úvěr ve výši 23 000 Kč byl žalovanému poskytnut dne , datum, v hotovosti. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a ujednaného úroku se žalovaný zavázal uhradit ve 13 pravidelných měsíčních splátkách s tím, že první splátka byla splatná do konce měsíce od podpisu úvěrové smlouvy a poslední splátka dne , datum, . Poskytovatel úvěru splnil zákonnou povinnost a posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost splácet úvěr. Zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného, ověřil informace poskytnuté žalovaným oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Ověření úvěruschopnosti žalovaného vyplývá z provedených listin. Žalovanému byly řádně vysvětleny všechny předsmluvní informace, byly mu vysvětleny důsledky prodlení se splácením dlužné částky. Sám žalovaný prohlásil, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku v souladu s uzavřenou smlouvou. Žalovaný byl povinen jednat poctivě a uvést pravdivé údaje. Smluvní strany se dohodly, že pokud žalovaný nesplní svoji povinnost uhradit příslušnou splátku dle úvěrové smlouvy včas, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Právnímu předchůdci žalobce tak dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé dlužné pohledávky dle Smlouvy. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku z uvedené Smlouvy na žalobce. Žalovaný poté na dlužnou pohledávku již ničeho neuhradil, a to ani po výzvě žalobce.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.15. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 23 000 Kč a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.16. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.17. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce průběh úvěrového vztahu mezi žalobcem a žalovaným, když dospěl k závěru, že žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení s uhrazením poskytnuté částky úvěru ve výši 23 000 Kč. V neposlední řadě vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek prodlení soud hodnotí jako neodporující skutkovým zjištěním soudu. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 372 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 920 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do , datum, – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, 3 režijní paušály za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21 % DPH, celkem tedy , hodnota, Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka. Lhůtu k plnění soud určil podle ustavení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.19. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.