5 C 192/2025-23 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce podal proti žalovanému žalobu o zaplacení částky 55 119 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení. V žalobě uvedl, že žalovaný si od žalobce pronajal vozidlo , jméno FO, RZ: , SPZ, na základě smlouvy o dlouhodobém nájmu ze dne , datum, . Smlouva byla uzavřena na dobu 4 roků s týdenním nájemným 2 396 Kč. Žalovaný přestal platit nájemné, proto žalobce s účinností od , datum, smlouvu vypověděl. Žalovaný chtěl smlouvu ukončit, vozidlo však nevrátil. Vozidlo proto bylo zajištěno externí firmou za poplatek 10 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soudního jednání se bez omluvy nezúčastnil, ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán. Žalobce svoji účast u soudního jednání omluvil, souhlasil, aby jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti.3. Z listinných důkazů předložených žalobcem, z předávacího protokolu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému závazky účastníků z nájemní smlouvy. Žalovaný dlužil splátky nájemného do dne předání vozidla 9 506 Kč, pokuty za pozdní úhrady (10 Kč denně) celkem , hodnota, Kč, pokuty za upomínky (500 Kč za každou upomínku) celkem , hodnota, Kč, administrativní poplatek při ukončení 10 000 Kč, poplatek za předčasné ukončení (10 % budoucích splátek) 46 243 Kč, náklady za odebrání vozidla 10 000 Kč. Oproti těmto závazkům žalovaného započetl vrácení kauce 27 200 Kč. Žalovaný dluh ve výši 55 119 Kč uznal co do důvodu i jeho výše.4. Podle § 3028 odst. 3 Občanského zákoníku se práva a povinnosti účastníků tohoto sporu se řídí Zákonem č. 40/1964 Sb..5. V souzeném případě se žalobce po žalované podle shora citovaného ustanovení domáhá zaplacení uznaného dluhu.6. Žaloba je důvodná.7. Listina předložená žalobcem má náležitosti uznání dluhu podle shora citovaného ustanovení. Uznání dluhu usnadňuje věřiteli důkazní situaci, neboť věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník, pokud by namítal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl, musel by to prokázat. Žalovaná neprokázala, že dluh nevznikl, že byl splněn, nebo že zanikl jinak, a proto soud považuje za prokázané, že její dluh ve výši 6 738 Kč ke dni uznání dluhu trval. Žalovaný neprokázal, že poté, co dluh uznal, tento dluh, byť částečně splnil. Soud z těchto důvodů žalobě zcela vyhověl.8. Podle § 1968 věta 1. Občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Žalovaný je v prodlení se zaplacením dluhu ode dne následujícího po jeho splatnosti. Žalobce má nárok na zákonné úroky z prodlení, stanovené vládním nařízením č. 163/2005 Sb..10. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce více než 7 dnů před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky.11. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř.. Žalobci soud přiznal právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku 2 205 Kč. Jiné náklady řízení žalobce nepožadoval.