64 C 5/2025-47 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, se žalobce domáhal na žalovaných zaplacení částky 750 073 Kč s příslušenstvím z titulu uznání dluhu žalovanými ze dne , datum, (neuhrazené faktury za dodané zboží). Tvrdil, že 1. žalovaný ani jednu z faktur specifikovaných v uznání dluhu v termínu jejich splatnosti neuhradil. 1. žalovaný učinil dne , datum, písemné prohlášení o uznání svého dluhu z důvodu neuhrazení fakturovaných částek na základu dluhu včetně příslušenství a uzavřel s žalobcem dohodu o splátkách dluhu. V uzavřené dohodě, konkrétně v článku 2. 7, 2. žalovaný jako osoba jednající jménem 1. žalovaného, současně převzal ručitelský závazek za splnění závazku 1. žalovaného z titulu uspokojení pohledávek žalobce na úhradu faktur. 1. žalovaný a 2. žalovaný v pozici ručitele, se zavázali uhradit celkovou dlužnou částku ve splátkách dle připojeného splátkového kalendáře, splátky měly být prováděny od 25. 9. 2022 do 25. 12. 2023. Nejpozději k , datum, tak měly být veškeré pohledávky žalobce z titulu shora uvedeného uhrazeny. 1. žalovaný po uzavření dohody neuhradil žádnou ze sjednaných splátek. Dne , datum, uhradil ve prospěch žalobce částku 13 671 Kč s uvedeným variabilního symbolu , var. symbol, , tedy předmětnou úhradou byla zcela uhrazena faktura č. , hodnota, ze dne , datum, , splatná dne , datum, na částku 13 671 Kč.2. Žalovaní se ve věci nikterak nevyjádřili.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovali.4. Z dohody o splátkách a uznání dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že 1. žalovaný prohlásil, že žalobci dluží 789 576,91 Kč z titulu neuhrazených faktur za odebrané zboží (specifikované v dohodě). Zaplatit měl žalobci do , datum, ve splátkách ve výši 50 000 Kč měsíčně od 25. 9. 2022 do 25. 12. 2023. 2. žalovaný prohlásil, že pokud nedojde k uspokojení pohledávky 1. žalovaným, uspokojí pohledávku sám jako ručitel.5. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že 1. žalovaný byl vyzván plnit dluh žalobci.6. Z doručenky k předžalobní upomínce soud zjistil, že 1. žalovanému byla výzva ke splnění dluhu doručena dne , datum, .7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 1. žalovaný prohlásil, že žalobci dluží 789 576,91 Kč z titulu neuhrazených faktur za odebrané zboží (specifikované v dohodě). Zaplatit měl žalobci do , datum, ve splátkách ve výši 50 000 Kč měsíčně od 25. 9. 2022 do 25. 12. 2023. 2. žalovaný prohlásil, že pokud nedojde k uspokojení pohledávky 1. žalovaným, uspokojí pohledávku sám jako ručitel. 1. žalovaný byl vyzván plnit dluh žalobci.8. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Dle § 2018 odst. 1 o. z., kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.11. Dle § 2021 odst. 1 o. z., věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Soud v projednávané věci vycházel z § 2053 o. z., když 1. žalovaný uznal svůj dluh co do výše a co do důvodu, jak je popsáno výše. Soud má tedy za prokázané, že žalobcem tvrzený dluh existoval v jím tvrzené výši. V rámci každého sporného řízení, tedy i v rámci tohoto řízení, má žalobce dvě základní procesní povinnosti, první je povinnost tvrzení, druhou pak povinnost důkazní. Povinnost tvrzení znamená, že žalobce je povinen uvést všechny pro věc rozhodné skutečnosti, druhá pak, že všechny pro věc rozhodné skutečnosti musí prokázat. Domáhá-li se žalobce ve sporném řízení zaplacení pohledávky, tj. peněžité částky, musí tvrdit všechny právně významné konkrétní okolnosti o vzniku, existenci a výši pohledávek. Této povinnosti žalobce s ohledem na výše uvedený závěr o skutkovém stavu, dostál. S ohledem na výše uvedené tak bylo dle procesní teorie důkazního břemena na žalovaných v rámci tohoto řízení prokázat, že pohledávka vůbec nevznikla, popřípadě, že již došlo, byť částečně, k uhrazení žalované částky žalovanými. Žalovaní, v řízení zcela pasivní, toto netvrdili a ani z provedeného dokazování se opak nepodává. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. Jelikož byl 1. žalovaný vyzván ke splnění, ke kterému však nedošlo, bylo vyhověno i nároku žalobce vůči 2. žalovanému jako ručiteli 1. žalovaného (ručení platně vzniklo ručitelským prohlášením v dohodě o uznání dluhu), a proto byli oba žalovaní zavázání k plnění společně a nerozdílně. Soud žalobci rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Zákonný úrok z prodlení je potom žalobci přiznán v jím žádané výši zákonné sazby od , datum, do zaplacení. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovaným (společně a nerozdílně jako dlužníkovi a ručiteli) právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 65 854,30 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 37 504 Kč, dále odměna advokáta dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1 vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. (dále též jen jako „vyhláška“), kdy tarifní hodnotu představuje částka 750 073 Kč a odměna za jeden úkon právní služby činí 11 340 Kč. Soud tedy přiznal žalobci nárok na odměnu advokáta za celkem , hodnota, úkony právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé). Soud dále přiznal žalobci paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony právní služby popsaných shora po 300 Kč (resp. jeden za 450 Kč podle znění účinného od , datum, ) dle § 13 odst. 3 vyhlášky v celkové výši 750 Kč a dále částku představující 21 % DPH, neboť zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně.15. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.