8 C 296/2024-53 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 72.363 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 16.721 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 613 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 6.185 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne , datum, a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužného úvěru činila 16.631,36 Kč a na dlužném poplatku částku 13.904,64 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem. Žalovaný poté na svůj dluh již ničeho neuhradil. Žalobce dále tvrdil, že dne , datum, byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 26.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 26.957 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 100 pravidelných týdenních splátkách po 530 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze 11.130 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne , datum, a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužného úvěru činila 20.535,57 Kč a na dlužném poplatku částku 21.291,43 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem. Žalovaný poté na svůj dluh již ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval, k jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil.3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne , datum, žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli Smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 16.721 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 554 Kč (prokazuje smlouva o půjčce na č.l. 23). Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil 6.185 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne , datum, a ke dni podání žaloby žalovaný dlužil žalobci na zbývající část dlužného úvěru 16.631,36 Kč a na dlužném poplatku 13.904,64 Kč. Před uzavřením uvedené smlouvy právní předchůdce žalobce prováděl šetření za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ze kterého zjistil, že žalovaný bydlel v nájmu, měl půjčku , Anonymizováno, , byl na úřadu práce, měl mzdu 7.300 Kč, podporu 500 Kč, jiné příjmy domácnosti 18.350 Kč, nájem hradil ve výši 4.700 Kč, na splátky půjček 3.249 Kč (prokazuje zákaznická karta na č.l. 22). Dne , datum, žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli Smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 26.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 26.957 Kč v 100 pravidelných týdenních splátkách po 530 Kč (prokazuje smlouva o půjčce na č.l. 24-25). Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil 11.130 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne , datum, a ke dni podání žaloby žalovaný dlužil žalobci na zbývající část dlužného úvěru 20.535,57 Kč a na dlužném poplatku 21.291,43 Kč. Před uzavřením uvedené smlouvy právní předchůdce žalobce prováděl šetření za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ze kterého zjistil, že žalovaný bydlel v nájmu, měl půjčku , Anonymizováno, , byl na úřadu práce, měl mzdu 7.300 Kč, podporu 500 Kč, jiné příjmy domácnosti 4.500 Kč a 15.800 Kč, nájem hradil ve výši 4.500 Kč, na splátky půjček 864 Kč (prokazuje zákaznická karta na č.l. 21). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, právní předchůdce žalobce shora uvedené pohledávky za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne , datum, (prokazuje smlouva o postoupení pohledávek na č.l. 26-34 a oznámení na č.l. 35-36). Žalovaný však přes výzvy žalobce na své dluhy ničeho neuhradil.4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do , datum, (dále též jen jako „občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.6. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého dluhu, je dlužník povinen vedle plnění rovněž platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené prováděcím předpisem.7. Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.8. Podle ust. v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů.9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, (dále též jen jako „z. s. ú.“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.10. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smluv o půjčce, které byly mezi účastníky uzavřeny, jedná o platné smluvní závazky.11. V daném případě nelze smlouvy o půjčce považovat za platné smluvní závazky vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, zda ze strany právního předchůdce žalobce došlo k posouzení schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil žádné relevantní důkazy. Právní předchůdce žalobce vycházel pouze z údajů, které mu poskytl žalovaný před sjednáním smluv, kdy se v zásadě omezil na zhodnocení příjmových poměrů žalovaného, aniž ověřoval skutečný rozsah jeho závazků. Právní předchůdce žalobce tedy při poskytnutí půjček nemohl nemít důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Pokud právní předchůdce žalobce přes shora uvedené zjištění poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byly smlouvy od počátku neplatné ve smyslu § 9 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.13. Dle smlouvy o půjčce č. , hodnota, právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti částku 20.000 Kč, na kterou žalovaný i na ve