8 C 89/2025-37 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky 50.345 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese , Adresa žalovaného, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne , datum, Smlouvu o poskytování služeb č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu na adresu odběrného místa č. , hodnota, na adrese , Adresa žalovaného, . Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny žalobce (prokazuje smlouva o poskytování služeb elektřina č. , IBAN, a všeobecné podmínky). Dodanou elektřinu za období od 11. 8. 2023 do 26. 3. 2024 žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou č. , hodnota, , znějící na částku 46.468 Kč splatnou dne , datum, (prokazuje vyúčtování z , datum, na č.l. 15-18). Dodanou elektřinu za období od , datum, do , datum, žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou č. , hodnota, znějící na částku 17.817 Kč splatnou dne , datum, (prokazuje vyúčtování z , datum, na č.l. 19-21). Na výše uvedené faktury žalovaný uhradil 13.900 Kč dne , datum, a 40 Kč dne , datum, (prokazuje nesporné tvrzení žalobce).5. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.6. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyúčtovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném neuhrazenou cenu dodané elektrické energie, neuhrazený poplatek za odpojení dle všeobecných podmínek a zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.9. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení úspěšný a soud mu tedy vůči žalovaným přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 15.045,70 Kč, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.014 Kč a v nákladech za zastoupení advokátem. Náklady advokáta tvoří jeho odměna ve výši 9.420 Kč za tři úkony právní služby po 3.140 Kč (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k úhradě před podáním žaloby, písemné podání ve věci samé (žaloba), dále 3 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v celkové výši 900 Kč, to vše navýšené o částku 2.261,70 Kč představující 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř, neboť advokát žalobce osvědčil, že je plátcem této daně.10. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.