ECLI: ECLI:CZ:OSNA:2025:8.C.93.2025.1 Datum: 2025-05-06 Předmět: o zaplacení 40 940,33 Kč s příslušenstvím (úvěr) Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 S ["postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 40 940,33 Kč s příslušenstvím (úvěr) (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z.)
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 40.940,33 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaný nárok žalobce vyplývá ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, .) dne , datum, , a na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 150.000 Kč. Tvrdil, že žalovaný neplnil své závazky, když poskytnutý úvěr řádně nesplácel, úvěr byl proto ke dni , datum, zesplatněn. Žalobce dále tvrdil, že pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany právního předchůdce žalobce postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, , kdy postoupení pohledávky bylo žalovaným oznámeno dopisy zaslanými doporučeně. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k , datum, celkem , hodnota, Kč. Tvrdil, že po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh již ničeho neuhradil, proto žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdce žalobce , právnická osoba, . poskytl žalovanému na základě Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace půjček ze dne , datum, úvěr ve výši 150.000 Kč (prokazuje smlouva o úvěru na č.l. 26-28). Žalovaný neplnil své závazky, když poskytnutý úvěr řádně nesplácel, úvěr byl proto ke dni , datum, zesplatněn (prokazuje oznámení ze dne , datum, na č.l. 31). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce, a to s účinností ke dni , datum, , o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z , datum, (prokazuje smlouva o postoupení, seznam postoupených pohledávek a oznámení o postoupení na č.l. 32-41). Ke dni postoupení pohledávky, tj. k , datum, , pohledávka za žalovaným představovala částku 40.940,33 Kč, přičemž žalovaný poté na svůj dluh již ničeho neuhradil (prokazuje výpis z úvěrového účtu na č.l. 29). Žalovaný neprokázal, že by z poskytnutého úvěru cokoliv vrátil.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.6. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce v řízení prokázal, že jeho právní předchůdce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytl úvěr ve výši 150.000 Kč, jehož podmínky žalovaný řádně neplnil, když poskytnuté peněžní prostředky řádně nevrátil. Žalovaný nesplnil svůj závazek ze smlouvy o úvěru, soud proto rozhodl tak, že žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku poskytnutého úvěru 40.940,33 Kč představující poskytnutou jistinu úvěru. Současně soud přiznal žalobci i nárok na zaplacení dlužných úroků z úvěru a rovněž úroků z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku v prodlení ve spojení s ustanovením § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve platném znění. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně úspěšný žalobce, má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 4.058 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1.638 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (500 Kč, resp. 700 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 1.700 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 420 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 4.058 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně totožným žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce.10. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.