8 C 145/2021-38 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 510 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 624,01 Kč. Požadovaný nárok zdůvodnila tak, že žalovanému jako držiteli televizního přijímače vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, což 1.4.1991 učinil. Žalovaný dluží poplatek za období od července 2018 do srpna 2020, v částce 135 Kč měsíčně. Žalovaný ve věci namítl, že od roku 2008 je ženatý s paní [jméno] [příjmení]. Bydleli na adrese [adresa žalovaného]. Televizní poplatek byl placen přes SIPO na jeho manželku. Z adresy [adresa žalovaného]. Na uvedené adrese zůstala bývalá manželka, která následně televizní poplatek platila. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný se v dubnu roku 1991 přihlásil jako poplatník televizního poplatku s uvedením adresy [adresa žalovaného]. Z této adresy, kde zůstala bydlet jeho bývalá manželka, se odstěhoval v roce 2008, kdy začal bydlet se svojí stávající manželkou na adrese [adresa žalovaného]. Současná manželka žalovaného od přestěhování na tuto adresu hradí televizní poplatek v rámci SIPO. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 348/2005 Sb.“) je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. § 5 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. rozhlasový poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti s poplatníkem rozhlasového poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v § 8 odst. 2. Televizní poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti s poplatníkem televizního poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v § 8 odst. 2. Podle § 8 odst. 8 písm. a) zákona č. 348/2005 Sb. z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který přestal být poplatníkem podle tohoto zákona. Žalovanému jakožto držiteli televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovaným ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaný však prokázal, že v období, za něž žalobkyně požaduje zaplacení televizního poplatku, splňoval podmínky § 5 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., neboť bydlel ve společné domácnosti s poplatníkem televizního poplatku. Sám tedy již v tomto období nebyl povinen platit televizní poplatek. Faktické porušení § 8 odst. 8 písm. a) zákona č. 348/2005 Sb., pak dle soudu nemá za následek trvání poplatkové povinnosti. Ani z § 7 odst. 5 zákona č. 348/2005 Sb., dle kterého odhlásí-li se poplatník z evidence poplatníků nebo sníží-li poplatník počet evidovaných rozhlasových nebo televizních přijímačů, zaplatí rozhlasový nebo televizní poplatek v původní výši rovněž za měsíc, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona, nelze dovozovat, že by poplatková povinnost byla vázána na to, zda je osoba vedena v evidenci poplatníků. Evidence má z podstaty věci evidenční charakter a poplatková povinnost se v souladu se zněním zákona vztahuje k osobě poplatníka a je vázána na splnění konkrétních podmínek. V dané věci tak žalovaný pro uvedené období podmínky pro placení televizního poplatku nesplňoval a proto soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl ve věci úspěšný, ale žádné náklady řízení nepožadoval.